Když jsem před nedávnem slíbil rodině, že si
dovolenou dopřejeme v nějaké zajímavější destinaci,
myslel jsem hned od počátku na fakt, aby se mi podařilo
skloubit všechny zájmy – manželčino nevaření, zaručené
chytání bronzu mých dcer a moje běhání po rostlinách.
Jako ideální a cenově dostupné se z celé široké nabídky
vyrýsovaly Kanárské ostrovy!
|
Přešťastná rodinka s tatínkem na výletě
za krásami sukulentních rostlin ostrova Tenerife |
Je to relativně levné i při polopenzi (splněné přání
Pavlíny). Zaručené jsou sluneční paprsky po celou
dovolenou (slunící se dcery pod vrstvou ochranných
krémů). A pro klid mé dušičky je zde řada původních
sukulentních kytek. Ostatně o jejich počtu se může každý
přesvědčit v téměř dokonalé monografii Plantas
suculentas de las Islas Canarias (Joël Lodé), která
vyšla v roce 2010, a která mi nesmírně pomohla v
detailní orientaci. Ze sedmi ostrovů tvořících toto
opěvované souostroví padla volba na Tenerife. Tento
ostrov patří k druhově nejbohatším, ale je zde také řada
zajímavých zahradnictví, botanická zahrada, Loro Park,
Siam Park a nejedna pěstírna kaktusů…
|
Komplex moderních foliovníků |
Vzhledem k časové tísni jsem se rozhodl při této
první návštěvě podniknout exkurzi do dvou pěstíren
ležících u městečka Güimar a Guasa. Nechci v tomto
příspěvku zmiňovat všechny parametry zahrad, snad jen
vypíchnu, že obě jsou vlastnictvím jednoho majitele a
částečně jednoho spolupodílníka, přičemž obě dohromady
čítají plochu větší než 40 hektarů!
|
Asi rok a čtvrt staré semenáčky parodií, mají šířku
stonku přibližně 5 cm! |
Svůj dnešní příspěvek chci věnovat pouze naší marné
snaze s výsevy kaktusů – možná mnozí namítnete: „Proč
marné, vždyť mě ty výsevy jdou naprosto skvěle“!
Samozřejmě, že ano. Nikoho jsem se nechtěl dotknout, ale
schválně posuďte sami…
|
Roční Ferocactus latispinus jsou opravdu
pěkně narostlé… |
Když jsem vstoupil do obřího foliového krytu,
uchvátily mě statisíce semenáčků v nejrůznějších
stádiích rozpěstování. Ovšem zcela šokující, mnohem a
mnohem více než jejich počty, bylo jejich stáří resp.
mládí! Na jmenovkách, které jsem záměrně přikládal
k foceným semenáčkům je i datum výsevu!!! Sami si tedy
udělejte představu, je-li na světě kousek spravedlnosti…
Pro úplnost dodávám, že fotky jsem pořídil 28. a 30.
června 2011.
|
Pětiměsíční „miminka“ Stenocereus sp. |
Ten kdo dočetl až sem a stále má pocit, že o nic
neběží a že i on je schopen za pomoci nejmodernějších
technologií, chemie a zkušeností pěstovat semenáčky
podobně rychle, musí nyní hodně zbystřit.
|
Tříleté semenáčky melokaktusů |
Na posledním snímku jsou melokaktusy, jejichž semínka
se nějakým způsobem přimíchala k semenům Gymnocalycium
horstii, jemuž se na přílišném úpalu evidentně moc
nedaří. Na tom by nebylo až tak nic divného, ale
pozor!!! Ony „semenáčky“ s cefálii jsou staré tři roky.
Na vysvětlenou mi sice bylo sděleno, že melokaktusy mají
úžasný růstový potenciál, ale co je moc je prostě
příliš…
Tak hodně sil a zdaru při pěstování
semenáčků.
S potutelným úsměvem a dobrou náladou, Libor Kunte.
|