Antálkova drobná poezie (17)

Posílám malé prázdninové veršování, múza mě neopustila, jen nestíhám. Náhodou jsem na skalce našel semenáček zimovzdorné opuncie, tak jsem to hodil na papír.


Opuncie

Vyklíčila opuncie
Hele, jak si pěkně žije
Vyklíčená opuncie.
Nerad bych to popletl,
Zatím jsem to nečetl,
Že by sama na skalce
Zrodila se tak hladce.
Dva děložní lístky,
Snoubí se jak štístky,
Mezi nimi první článek
To je malý hrubiánek.
Jak se prsí svými trny,
Jako chloupky panny hrmy.
A až bude macatá,
Bude pěkně chlupatá.
Nechci se v tom dále míchat,
Stejně bude píchat, píchat…

 

Petr Antálek
 
 

(C)

zpět