Nejkrásnější skvrnité aloe

Obr. 1.: Aloe somaliensis var. somaliensis

Jen bych měl doplnit, že se budeme zabývat rostlinami rostoucími severně od rovníku, neboť madagaskarské aloe tvoří samostatnou kapitolu. Nejkrásnější perly z okruhu makulátních aloí rostou jednoznačně v Somálsku popřípadě v Ogadenu v Ethiopii. Bohužel, málokdo se do oblasti podívá osobně :-(. 

Obr. 2.: Aloe somaliensis var. somaliensis

Patrně nejrozšířenějším druhem ve sbírkách je A. somaliensis Watson. Rostliny variety somaliensis jsou přisedlé, málo odnožující. Úzce trojúhelníkovité listy jsou nejvýše 20x7 cm velké, hladké, lesklé a jsou výrazně zdobeny množstvím bílých až světle zelených oválných teček. Výrazné jsou až 4 mm velké okrajové zuby. A. somaliensis var.  marmorata má listy až dvojnásobně velké oproti typu, podkladová barva je tmavší a tečky jsou rozlité a tvoří jen mramorování. 

Obr. 3.: Aloe somaliensis var.  marmorata

Květní stvol je 60-80 cm velký, větví se a nese jasně růžové až šarlatové květy se světlejším ústím, někdy i s tmavším středovým proužkem.  Rostliny s názvem A. hemmingii jsou ve všech znacích podobné jako A. somaliensis var. somaliensis, pouze dorůstají menších rozměrů, a proto je mnozí autoři označují jen jako menší formu A. somaliensis.  

Obr. 4.: Aloe peckii (juvenilní zbarvení)

Velmi podobným druhem je Aloe peckii Rally  &  I. Verdoom. V juvenilním stádiu je téměř k nerozeznání od A. somaliensis. Přisedlé rostliny mají listy 16-20x6 cm, lesklé, hladké s výraznými skvrnami. Nahnědlé okrajové zuby jsou až 4 mm velké. 

Obr. 5.: Aloe peckii (dospělá rostlina)

Květní stvol je 60-80 cm, větví se, ovšem barva květů je žlutá až žlutohnědá s výrazným zelenohnědým středovým proužkem.  V dospělosti rostliny ztrácejí definované skvrnky tak, že se tyto slívají, až nakonec vznikne světle žlutozelené zbarvení listů starých rostlin.

Obr. 6.: Aloe peckii (detail květu)

Dalším dost podobným druhem je Aloe mcloughlinii Christian, který ovšem roste v Ethiopii. Listy jsou až 40x7 cm, lesklé, zelené s množstvím světlezelených skvrn. Načervenalé okrajové zuby jsou až 5 mm velké. Skvrny nejsou tak výrazné a světlé jako u Aloe somaliensis. Květenství je až 1,2 m, větví se do 6-9 ramen a květy jsou jahodově červené.

Obr. 7.: Aloe mcloughlinii

Ve sbírkách běžně zastoupenou je rovněž somálská Aloe jucunda Reynolds. Tyto drobné aloe poměrně hojně odnožují. Listy jsou asi 5 cm dlouhé, tmavě zelené s množstvím špinavě bílých až nazelenalých skvrn. Okraje nesou hnědé, asi 2 mm velké zuby. Jednoduchý květní stvol je 30 cm dlouhý a nese růžové květy se světlým ústím.

Obr. 8.: Aloe jucunda

Pokračovat můžeme dále například s Aloe harlana Reynolds z horských oblastí provincie Harar v Ethiopii, která má ještě větší listy než předchozí druhy a rovněž jsou olivově zelené s množstvím světlých skvrn nebo s krásně skvrnitou severokeňskou Aloe pirottae. Ale o těchto až někdy příště…

Obr. 9.: Aloe jucunda  

Autor textu a fotografií (1-5, 7-9): Roman Štarha
Foto č. 6: G. Hendricks
E-mail: starha(zavinac)tiscali(t)cz
http://www.aloes.wz.cz/

 

zpět