 |
|
Gymnocactus
beguinii Lx176, La Rinconada |
Slunce koncem března zve do své náruče
všechny kytky, a tak jen málokdo odolá, aby bedny s kaktusy
ze sklepů, garáží nebo zpod postelí nevytáhl ven. A to přes
to, že v podvědomí straší myšlenka na dubnové mrazy a
případné sněhové fujavice. Ale když jsem v únoru prožil ty
mrazy v Mexiku, znovu si říkám, jestli my ty kaktusy moc
nerozmazlujeme.
A protože tato rubrika je pro mne něco jako blog někde na
fejsbuku, neodpustím si úvahu o tom, jak dobré je mít radost
z kytiček v téhle české kotlině, obzvláště v době, kdy nám
ti kašpaři na politické scéně tak krásně dokazují, že nemít
tohle odreagování, pak si vážně zahráváme s vlastním
duševním zdravím. Přesto ale někde vzádu za krkem cítím, že
ten John by měl na tom vnitru ještě chvíli vydržet, aby těm
darebákům trochu zatopil. Ale to už bych chtěl asi přece
jenom příliš mnoho…
A tak raději zpátky k jarním květům, nafotil jsem pár
obrázků a nejsem si jist, jestli někdy dříve už stejný druh
v této rubrice jednou nebyl – ale to je celkem fuk. Moc
pěkně vykvetl Gymnocactus (nebo chcete-li
Turbinicarpus) beguinii. Semena tam někde u La
Rinconada sbíral svého času Ali Lux ze Slovenska a označil
je studijním číslem LX 176. La Rinconada je krásné místo
mezi Monterrey a Saltillem, na pomezí států Nuevo Leon a
Coahuila, leží při staré železnici po které se přesunoval i
náš A. V. Frič. Jezdí po ní nákladní vlaky o více než sto
vagonech, a na stráních podél rostou mimo jiné kaktusy i
šperky jako obrovské Astrophytum capricorne (typ) nebo
Thelocactus rinconensis (typ).
 |
|
Gymnocactus
saueri |
Tahle rostlina je označená jako typový
Gymnocactus saueri a pochází od velkého znalce mexické
kaktusové flory – pana Fitz Maurice, který spolu s Glassem
popsal legendární Aztekium hintonii.
 |
|
Echinocereus
inermis × baileyi |
Nádherně povedený je hybrid mezi
Echinocereus inermis × baileyi
– potomci jsou velmi uniformního vzhledu, ale co hlavně –
mají skvělou barvu květů, v tomto rodu docela neobvyklou.
 |
|
Rebutia odehnalii
SE109 (1) |
Rebutia odehnalii – ta si poslední
dobou nachází cestu do mnoha našich sbírek, neboť kvete
nejen krásně, ale i ochotně a hodně brzy na jaře.
 |
|
Rebutia odehnalii
SE109 (2) |
Pojmenována je na počest našeho exprezidenta
kaktusářské společnosti – Josefa Odehnala, nositele ceny
Zlatého Alberta, cestovatele a znalce, který si tohle
ocenění určitě zaslouží.
 |
|
Pediocactus
simpsonii SB 741, Sever Co., Utah |
Pediocactus simpsonii snáší těžké
mrazy, však také roste v kopcích Utahu a pochází ze sběrů
Stevena Bracka (SB 741).
 |
|
Stenocactus
spec. |
U fešáckého Stenocactus spec. mi
jméno chybí. Mám k němu pouze poznámku, že pochází od pana
Nágla z Rakouska a má číslo 85. Třeba někdo ze znalců mi k
němu řekne víc – škoda, že mám jen jednu kytku, zajímalo by
mne, jestli i ostatní ze stejné lokality mají tak parádní
černé trny.
 |
|
Turbinicarpus
pseudomacrochele PP 213, Cardonal, Hidalgo |
Turbinicarpus pseudomacrochele od
Cardonal ve státu Hidalgo – pár semínek jsem si přivezl před
lety z cesty a doma jsem se modlil, aby aspoň dvě vyklíčila.
A jak vidíte – nyní klíčí už i bez motlitby – bohatě okolo
maminky.
 |
|
Stenocactus
lamelosus PP1016, Hidalgo |
Hodně blízko, jen asi 30 km od Cardonal
roste Stenocactus lamellosus – všechny tu kvetou
tímto krásně červeným květem. Semínka jsem označil číslem PP
1016, krásně klíčí i po sedmi letech, jak jsem mohl při
letošním výsevu zjistit.
Tak zase za měsíc – PP |
