Březen ve sbírce Libora Kunteho

Vzhledem ke skutečnosti, že tento příspěvek píši na začátku března, je nasnadě, že komentuji únor, který byl v mé sbírce poměrně nudný. Z tohoto důvodu (a z mnoha dalších…) jsem si zaletěl podívat se do nejkrásnější sbírky kaktusů na světě, kterou pro nás Příroda vytvořila v Mexiku, ale i v dalších státech Severní, Střední a Jižní Ameriky.

Cesta byla nesmírně pohodová a necelé tři týdny utekly jako voda. Nechci v žádném případě popisovat den po dni, rostlinu po rostlině, druh po druhu, ale v tomto krátkém příspěvku bych rád vyzvedl fenomén, na který by se časem úplně zapomnělo, pokud by nebyl zaznamenán – a já tedy tak s radostí činím.

Spálené listy citrusů byly prvním znamením, že se v této oblasti něco dělo

Jedná se o zcela extrémní mrazivé teploty, které oblast severního Mexika postihly poslední lednový týden. Noční teploty v takto postižených oblastech klesaly po dobu cca 5 dnů až k hodnotám –12° C, což jsou extrémy, které v tamních krajích nikdo nepamatuje. I po té, na počátku února, kdy jsme již byli fyzicky přítomni, klesaly teploty na severu Mexika pravidelně pod bod mrazu, což také nebývá pravidlem a dlouhodoběji trvající noční mrazy nejsou běžné. Sami jsme se o tom přesvědčili několikrát a mohu potvrdit, že rána se zamrzlou vodou v kanystru nejsou úplně příjemná…

Washingtonia filifera, Parras, Mexiko 2011

Washingtonia filifera je jednou z nejběžněji pěstovaných palem, ale po letošním mrazivém pohlavku se budou vzpamatovávat několik let. Všichni věří, že vzrůstný vrchol palem Washingtonia je v pořádku, takže na rostlině proraší nové listy.

Zmrzlá Washingtonia filifera, Parras, Mexiko 2011

Jak bylo možné pozorovat na rostlinách, ani ony nebyly připraveny na takovéto nízké teploty a tak jsme často pozorovali palmy se zcela zhnědlými listy, bugenvileje, jejichž listy byly spáleny mrazem na tabák a další a další rostlinné druhy, které se z tohoto mrazivého pohlavku asi nevzpamatují.   

Palmová alej před Parras de la Fuente byla opravdovou chloubou města…  

Zcela nejhůře na tyto nízké teploty reagují uměle pěstované a v neustálém růstu udržované rostliny. Z kaktusů se jednalo především o opuncie, které jsou pěstovány buď pro okrasu nebo užitek (mladé články, plody, živé ploty atp.). Pokud jsou přeci jen, byť zcela minimálně, zavlažovány, jejich pletiva jsou plná vody, bez zahuštěné buněčné šťávy, která přeci jen mrzne až při hlubších mrazech. To byl také zcela zásadní rozdíl, proč rostliny ve volné přírodě, tedy rostliny vysušené, se zahuštěnými tělními tekutinami, přežívají tyto mrazy prakticky bez úhony. Budiž nám toto jako ponaučení stále na mysli. Jsem přesvědčen, že většina z nás tuto zásadní poučku mají hluboko pod kůží, protože v opačném případě by to byl zánik mnohé sbírky a to si asi nikdo nepřejeme.

Opuncie byly většinou totálně pomrzlé

Lophophora williamsii prakticky nepoznala účinky nízkých teplot – především je zcela vyschlá a částečně chráněná okolní teplotou přes den vyhřáté země.

Lophophora williamsii

Krásný nástup jara bez hlubších mrazů přeje Libor Kunte
(i když je zřejmé, že po zimě vysušené rostliny
by je asi bez problémů přežily)

Text a foto: Libor Kunte
E-mail: kuntelibor(at)volny(dot)cz

 

(C)

zpět