Vzhledem
ke skutečnosti, že tento příspěvek píši na začátku března, je nasnadě,
že komentuji únor, který byl v mé sbírce poměrně nudný. Z tohoto důvodu
(a z mnoha dalších…) jsem si zaletěl podívat se do nejkrásnější sbírky
kaktusů na světě, kterou pro nás Příroda vytvořila v Mexiku, ale i v
dalších státech Severní, Střední a Jižní Ameriky.
Cesta byla
nesmírně pohodová a necelé tři týdny utekly jako voda. Nechci v žádném
případě popisovat den po dni, rostlinu po rostlině, druh po druhu, ale
v tomto krátkém příspěvku bych rád vyzvedl fenomén, na který by se
časem úplně zapomnělo, pokud by nebyl zaznamenán – a já tedy tak s
radostí činím.
 |
|
Spálené listy citrusů byly prvním znamením, že se v této oblasti něco dělo |
Jedná
se o zcela extrémní mrazivé teploty, které oblast severního Mexika
postihly poslední lednový týden. Noční teploty v takto postižených
oblastech klesaly po dobu cca 5 dnů až k hodnotám –12° C, což
jsou extrémy, které v tamních krajích nikdo nepamatuje. I po té, na
počátku února, kdy jsme již byli fyzicky přítomni, klesaly teploty na
severu Mexika pravidelně pod bod mrazu, což také nebývá pravidlem a
dlouhodoběji trvající noční mrazy nejsou běžné. Sami jsme se o tom
přesvědčili několikrát a mohu potvrdit, že rána se zamrzlou vodou v
kanystru nejsou úplně příjemná…
 |
|
Washingtonia filifera, Parras, Mexiko 2011 |
Washingtonia filifera je jednou z nejběžněji pěstovaných palem, ale po letošním mrazivém pohlavku se budou vzpamatovávat několik let. Všichni věří, že vzrůstný vrchol palem Washingtonia je v pořádku, takže na rostlině proraší nové listy.
 |
|
Zmrzlá Washingtonia filifera, Parras, Mexiko 2011 |
Jak
bylo možné pozorovat na rostlinách, ani ony nebyly připraveny na
takovéto nízké teploty a tak jsme často pozorovali palmy se zcela
zhnědlými listy, bugenvileje, jejichž listy byly spáleny mrazem na
tabák a další a další rostlinné druhy, které se z tohoto mrazivého
pohlavku asi nevzpamatují.
 |
|
Palmová alej před Parras de la Fuente byla opravdovou chloubou města… |
Zcela
nejhůře na tyto nízké teploty reagují uměle pěstované a v neustálém
růstu udržované rostliny. Z kaktusů se jednalo především o opuncie,
které jsou pěstovány buď pro okrasu nebo užitek (mladé články, plody,
živé ploty atp.). Pokud jsou přeci jen, byť zcela minimálně,
zavlažovány, jejich pletiva jsou plná vody, bez zahuštěné buněčné
šťávy, která přeci jen mrzne až při hlubších mrazech. To byl také zcela
zásadní rozdíl, proč rostliny ve volné přírodě, tedy rostliny vysušené,
se zahuštěnými tělními tekutinami, přežívají tyto mrazy prakticky bez
úhony. Budiž nám toto jako ponaučení stále na mysli. Jsem přesvědčen,
že většina z nás tuto zásadní poučku mají hluboko pod kůží, protože v
opačném případě by to byl zánik mnohé sbírky a to si asi nikdo
nepřejeme.
 |
|
Opuncie byly většinou totálně pomrzlé |
Lophophora williamsii prakticky
nepoznala účinky nízkých teplot – především je zcela vyschlá a částečně
chráněná okolní teplotou přes den vyhřáté země.
 |
|
Lophophora williamsii |
Krásný nástup jara bez hlubších mrazů přeje Libor Kunte
(i když je
zřejmé, že po zimě vysušené rostliny
by je asi bez problémů přežily)
|
