V
letošním roce se v české legislativě vyskytla zdánlivě nevýznamná
novinka. Vláda ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví České
republiky (MZČR) po dlouhých letech dohadů stanovila nařízením vlády č.
467/2009 Sb., co je pro účely trestního zákoníku v oblasti omamných a
psychotropních látek považováno za „množství větší než malé“. Tento
pokrok v našem právním řádu měl a má přispět k eliminaci zneužívání a
ilegálního obchodu s návykovými látkami. |
Lophophora williamsii, La Rinconada, Coahuila |
Až doposud by na tom nebylo nic zlého a jistě by
to nevedlo k široké debatě. Jenže – jak už to tak u nás bývá – myšlenka
byla dobrá, jen to chtělo více přemýšlet nad dopady tohoto nařízení na
slušné občany. Na úvod by nebylo od věci říci stručně něco málo o tom,
proč tento problém vlastně vznikl.
Jak jistě většina z nás ví,
obsahují některé kaktusy, podobně jako tisíce dalších rostlin,
sekundární metabolity – alkaloidy. Tyto látky mohou i nemusí vykazovat
biologickou aktivitu, v mnoha případech se jedná o cenná léčiva či
jinak využívané látky, v případě nelegálního a neodborného použití však
může jít i o drogy. Takovýmto případem je i meskalin, alkaloid obsažený v řadě rostlin čeledi kaktusovitých. |
Lophophora williamsii, kemp u Hacienda Muerta |
Nejznámějším a veřejnosti nejvíce známým druhem, který meskalin obsahuje, je Lophophora williamsii.
Meskalin je psychotropní halucinogenní látka a podobně jako v řadě zemí
světa je i v ČR zařazen na seznamu návykových látek a jako takový
podléhá přísné kontrole. Na tomto faktu není nic nového, v zákoně o
návykových látkách (167/1998 Sb.) je meskalin uváděn již léta a doposud
s touto skutečností žádné problémy nebyly.
Revoluce však
přišla s horlivými úředníky MZČR. Ti totiž předložili vládě návrh,
podle kterého je držení rostlin, které meskalin obsahují, zakázané. A
co více – od určité přesně stanovené hranice jde dokonce o trestný čin.
Konkrétní čísla hovoří o 200 g čerstvé organické hmoty, nebo
25 g sušiny kaktusů rodu Lophophora williamsii, Echinopsis pachanoi, Echinopsis peruvian, Trichocereus bridgesii; cuzcoensis; fulvinanus; pachanoi
nebo 750 mg čistého meskalinu. Pomineme-li drobné neshody s
nomenklaturou, že v případě uvedených kaktusů nejde o rody, ale
druhy, podařil se MZČR celkem slušný kousek. Téměř přes noc se celá
řada pěstitelů ocitla de facto na stejné úrovni jako např. výrobci nebo
držitelé drog.
Předkladatele této normy však již nezajímalo,
jaký je skutečný obsah meskalinu v lofoforách a už vůbec
nezjišťovali, zda by kulturně pěstované rostliny byly schopny způsobit
jakýkoli efekt na člověka. Jednoduše si vybrali rostlinu a zařadili ji
na seznam – co kdyby náhodou. I když bylo zařazení jednotlivých druhů
pravděpodobně konzultováno s odborníky z lékařských oborů, zcela
evidentně chyběla odborná diskuse ze strany botaniky či toxikologie. V
České republice navíc není užívání těchto rostlin žádnou tradicí a ze
statistik toxikologických laboratoří by zcela jistě vyplynulo minimum
případů, kdy byl meskalin použit jako droga – pakliže by se vůbec
nějaký našel. |
Lophophora williamsii, La Popa |
Nyní ale zpět k původnímu důvodu tohoto příspěvku
– tedy zdali naše pěstované rostliny jsou kaktusy nebo drogy. Obsahují
v ČR kulturně pěstované rostliny skutečně tolik meskalinu, že by byly
zneužitelné coby droga a vyžadovali tak legislativní regulaci a zákaz?
Ze série provedených analýz jsme došli k závěru, že nikoli. K analýze
bylo použito celkem pět rostlin ve stáří okolo 8 let (velikost cca 5 cm
v průměru), všechny byly vysušeny do konstantní hmotnosti, extrahovány
a podrobeny analýze.
Nebudu na tomto místě zdržovat
vyčerpávajícím přehledem postupu a metody, které byly použity – v
případě zájmu však rád individuálně vysvětlím. Průměrný obsah meskalinu
přepočteného na 1 g sušiny byl 3,51 ± 0,19 mg/g. Byly
zkoušeny různé extrakční postupy pro srovnání, aby výsledky co nejvíce
odpovídaly skutečnosti a byly pokud možno správné. Víceméně se všechny
výsledky shodovaly a pohybovaly se na koncentrační hladině okolo
3,5 mg mescalinu na gram sušiny. Pro ilustraci je sušina cca 10x
lehčí než původní rostlina (z 10 g vznikne cca 1 g
sušiny), přepočet na živou hmotu by však byl nesprávný – rostliny mohou
být různě napité a neodpovídalo by to skutečnosti.
Literatura
udává použití mescalinu i v desítkách mg na kg tělesné hmotnosti pro
zdravého člověka. Nejběžnější dávky se pohybovaly okolo
300-350 mg. Pokud bychom se pohybovali někde okolo 300 mg, musel
by takový člověk sníst asi 100 g sušiny, takže cca něco kolem 1 kg
lofofor. Zaslané rostliny byly v hmotnosti okolo 13 g, takže to
odpovídá cca 75 ks lofofor. Získané výsledky v jednotkách mg/g
byly v dobré shodě s několika málo pracemi, které se nám podařilo
najít (např. 2,55 mg/g při použití odlišné metody analýzy).
Myslím, že by se jednalo o úctyhodný výkon a těžko bychom našli
člověka, který by do sebe dobrovolně naházel takovéto množství rostlin.
Pokud ve své sbírce najdete zbytečnou lofoforu, můžete zkusit
rostlinu rozkrojit a ochutnat – kulinářský zážitek to rozhodně není.
Jak je vidět z uvedeného, nepředstavují u nás pěstované rostliny žádné
riziko a obsah účinných látek je v nich tak malý, že spíše než
halucinace by uživateli vyvolaly silnou nevolnost. Nehledě na cenové
náklady na zakoupení tolika rostlin.
|
Lophophora williamsii, Cuatro Cienegas |
Na závěr snad jen malá rad
pěstitelům – pokud se najde závistivý kolega, který se nesmíří s tím,
že vaše kytky jsou lepší a hezčí a, jak už to u nás bývá zvykem, zaslal
anonymní dopis orgánům činným v trestním řízení, obava asi není na
místě. Policie by musela dokázat, že vaše rostlina je skutečně
nebezpečná a obsahuje „zakázané“ množství meskalinu. Z vlastní
zkušenosti vím, že jenom sehnat standardy na provedení analýzy nám dalo
poměrně hodně práce, nehledě na finanční stránku věci. V tuto chvíli
nevím o akreditované forenzní laboratoři, která by je měla k dispozici
a dokázala tuto analýzu reálně provést. A bez zločinu není pachatel…
Dovolte
mi ještě poděkovat panu Pavlíčkovi za ochotné poskytnutí rostlin k
analýze, a mým kolegů z Katedry analytické chemie Univerzity Palackého
v Olomouci za výbornou spolupráci.
|