|
Listopad
je pro sukulentáře poslední šancí uklidit pod střechu co se dá. Pro
samotné rostliny je zase obdobím příprav na horší časy. Moc jich
nekvete, ale mnohé kytky již své zimní květy chystají. Přelom října a
listopadu je pravidelně dobou, kdy u nás vykvétá mezirodový
kříženec zvaný 'Blue Mist'. Donedávna jsme si mysleli, že se jedná
o křížence rodů Echeveria a Pachyphytum, ale
všechno je možná jinak. Až do loňského roku jsme v jeho případě
byli zvyklí pouze na květy tmavě červené, letos nás kříženec překvapil
květy úplně jiné barvy. Genetické tance bývají často tajemné, ale mají
něco do sebe!
 |
|
Obr. č. 1 - Květenství Pachyveria (?) 'Blue Mist' tak, jak jsme jej znali až dosud |
 |
|
Obr. č. 2 - Letošní květenství naprosto identické rostliny v úplně jiných barvách! |
Solandra grandiflora
v našich podmínkách roste v zimě a odpočívá zcela bez listí
v létě. Její obrovské květy (20 cm) jsou zprvu bílé, ale
postupně žloutnou, takže v závěru kvetení jejich zbarvení
připomíná dresy brazilských fotbalových kouzelníků. Zimní zahrada tou
dobou připomíná dobře zavedenou parfumerii. V přírodě prý tuto
lilkovitou (Solanaceae) rostlinu opylují netopýři! Ačkoliv nemá
se sukulenty nic společného, s těmi našimi ji už
k oboustranné spokojenosti pěstujeme spoustu let!
 |
|
Obr. č. 3 - Květy Solandra grandiflora v obou fázích svého barevného vývoje |
 |
|
Obr. č. 4 - A voňavý květ solandry ještě jednou |
Jen zlomeček rozměrů (5-6 mm) předešlých dosahují květy Monanthes polyphylla.
V dubnu či květnu jich u nás bývají k vidění stovky, ale
tenhle jediný si to nějak popletl, a tak musel být zvěčněn! O něco
větší jsou květy Piaranthus geminatus ssp. geminatus (asi?). I kdybychom je náhodou přehlédli, silný zápach nás k nim neomylně dovede! Navíc z čeledi Asclepiadaceae v listopadu příliš jiných rostlin beztak nekvete.
 |
|
Obr. č. 5 - Detail zcela výjimečně podzimního květu Monanthes polyphylla |
 |
|
Obr. č. 6 - Silně zapáchající, ale nádherné květy rodu Piaranthus |
Také
listopadu kralovala v našem skleníku žlutá! Tentokrát kromě desítek
květů titanopsů i prostřednictvím tlamiček tygřích i jiných
(rod Faucaria) s květy velkými i menšími, ale zato se poctivě otevírajícími odpoledne co odpoledne bez ohledu na počasí venku!
 |
|
Obr. č. 7
- Velké i menší květy faukárií |
 |
|
Obr. č. 8 - Obyčejné kytky s neobyčejně hezkými květy |
Rekordmankou v kvetení je u nás každoročně Euphorbia francoisii.
Od jara do podzimu stihne vykvést třeba třikrát i čtyřikrát!
Protože naše sukulenty zaléváme celoročně, potěší nás často třeba
i o vánocích! Vzácností pro nás naopak byl květ na posledním
snímku. Žlutých květů Titanopsis calcarea jsme letos viděli
opravdovou záplavu, jakou dlouho nepamatujeme, ale bílý mezi nimi byl
jediný! Navíc o celý jeden centimetr větší než ty žluté
nejrůznějších odstínů, což znamená 166% průměrné velikosti. Hotový
titanopsí úderník, což mi připomíná, že kdysi býval listopad měsícem
československo-sovětského přátelství, a do Mexika za kaktusy mohla
tehdy vyrazit jen hrstka vyvolených!
 |
|
Obr. č. 9 - Kvetoucí Euphorbia francoisii |
 |
|
Obr. č. 10
- Titanopsis calcarea výjimečně v bílém provedení |
Přejeme příjemné prožití Svátků vánočních
všem lidem od kaktusů a ostatních sukulentů,
a jejich kytičkám budiž dopřána alespoň občas
trocha slunečního svitu!
Ivana a Jiří Jandovi
|
