 |
|
Skupina
Ariocarpus
confusus PP 402 |
Tak jak prvomájové odemykání sezóny je ověnčeno
květy echinocereusů, tak i zamykání sezóny (a tedy
konec září) probíhá ve znamení kvetoucích
ariokarpusů. Ve sbírce se pak střídá bílá barva
květů A. retusus se žlutou A. trigonus
až po odstíny červené u A. fissuratus,
agavoides, hintonii, lloydii či
confusus. A tak si některé z nich představíme.
 |
|
Ariocarpus
confusus PP 402 |
Skupina Ariocarpus confusus PP 402, tak jak
se nalézají na cestě do Aramberri na mírných
stráních poblíže vesničky San Dolores, a jeden
detailně.
 |
|
Ariocarpus
fissuratus |
Ariocarpus
fissuratus – prastarý import z lokality na
mexické straně N.P. Big Bend.
 |
|
Ariocarpus trigonus |
Ariocarpus trigonus – opět
importní rostlina, od firmy Uhlig.
 |
|
Ariocarpus retusus PP 807, La
Paloma |
Ariocarpus retusus PP 807, z báječné a
tajemstvími opředené lokality u La Paloma. Někdy tu
předložím celý příběh o lidské katastrofě, která se
v těchto místech odehrála. Je to spíše horror.
 |
|
Ariocarpus retusus var. scapharostroides
PP 232, Villa Juarez |
Ariocarpus retusus var. scapharostroides
PP 232 od Villa Juarez (poblíž Cerritos). Tady jsem
byl poprvé před lety s Jaroušem Šnicerem, rostou tu
také přenádherné Astrophytum myriostigma,
nad kterými už ale mnoho kaktusářů ohrnuje nos. Už
jsou totiž tak „obyčejné“…
 |
|
Ariocarpus retusus var.
scapharostroides PP 625, El Sabinitas |
Další Ariocarpus retusus var.
scapharostroides, tentokrát PP 625, rostoucí
poblíž osady El Sabinitas, která je pro cestovatele
známá spíše krásným místem pro kempování.
V travnatých rovinách poblíž osady se totiž nalézá
síť kanálů a malých jezírek, s krásně teplou,
čisťounkou vodou. Možná je ta voda i léčivá, rychle
se po koupeli hojí množství škrábanců a píchanců na
nohách cestovatelů, které byly utrpěny při prodírání
bodavými lečugilami a jim podobnými rostlinami.
 |
|
Islaya
flavida KK 563
|
V této pozdní době
kvetou i Islaya které pěstuji pod jménem
flavida KK 563. Karel Kníže je však ve svém
seznamu vede pod stejným číslem jako I.
grandiflorens a sbíral je u Acari-Caraveli, kde
rostou ve výškách mezi 300-600 m nad mořem.
Dokvétají i stenokaktusy (resp.
Echinofossulocactus), obrázek představuje S.
phyllacanthus RS 454c, který našel Roman Staník
u Fresnillo směr Valparaiso, Zac.
 |
|
Stenocactus (Echinofossulocactus)
phyllacanthus RS 454c, Fresnillo
|
Na podzim také vycházejí různé nabídky semen.
Zastavil se u mne při zamykání jeden přítel a se
smíchem se mne ptal, kde že jsem to našel ten ariák,
co tu pod mým číslem nabízejí. Samozřejmě, že věděl,
že zkomolený místní název Tauml znamená správně
Tamaulipas (zkratka Tam.).
Podíval jsem se do
onoho katalogu, a zjistil jsem s překvapením, že to
není chyba jediná. Ve 21 položkách nabízených
ariokarpusů bylo plných 11 chyb. Někde jen překlep,
snad díky spěchu aby katalog byl co nejdříve mezi
lidmi, někde ale také úplné nesmysly (např. uvedená
lokalita Aramberri – El Pilar, tato místa jsou ale
od sebe vzdáleny nějakých 300 km). Nicméně – nabízí
se pak logicky otázka, do jaké míry je nabídka
seriozní i z pohledu botanické hodnoty semen,
druhové pravosti atd. Na to ať si každý odpoví sám…
Ale věřte, já za špatné údaje u svých studijních
čísel PP opravdu nemůžu.
 |
|
Popínavka
„Černooká Zuzana“ |
Na závěr perličku.
Kdysi jsem dostal od Václava Šedy semínka popínavky
s hezkým jménem „Černooká Zuzana“. Semínko vyklíčilo
pod oknem do obýváku, popínavka se šplhala až nahoru
k oknu, s podzimem začala být zimomřivá, a co se
nestalo? Našla si skulinku mezi rámem a křídlem
okna, prorostla do místnosti a spokojeně si
zakvetla. Nic na tom nemění skutečnost, že okna byla
namontována teprve před rokem, abychom zabránili
úniku tepla. Nevím jak je to s teplem směrem ven,
ale rostlině směrem dovnitř to problém nedělá.
Za měsíc naviděnou – PP |
