Falešné kaudexy a pachykauly

„Jé, co to máš, Honzo za krásný kaudex?“  Tuto otázku dostávám od července t. r. od každé návštěvy mé skromné sbírky. Chvilku tazatele napínám na skřipec, jakou vzácnost jsem si letos z Holandska od Cooka Grootscholtena dovezl, ale pak mi to samozřejmě nedá a uvedu vše na pravou míru.

Báze této sazenice i naopak vypadá jako tvrdý, hranatý kaudex, ale to je pouze znamenitý optický klam, neboť je to dlouho na mladé rostlině vytrvávající obal velké peckovice druhu Barringtonia asiatica. Informace o rostlině byly dostupné na Wikipedii, ale to mne neuspokojilo a hledal jsem dál. 

Budete se divit, ale opravdu jen chvíli, neboť něco jako šestý smysl mi našeptávalo: „Podívej se do knihy, co nedávno vydali p. Václav Zelený a nám dobře známý Libor Kunte!“  Sláva, povedlo se, jméno Barringtonia se na mne směje z rejstříku knihy Okrasné rostliny tropů a subtropů a na str. 147 nacházím kvalitní, pro mne dostačující informace. Nebudu je opisovat, knihu většina z vás má, takže je připomínám, že to v dospělosti není žádný drobeček, ale mohutný strom, jehož zmíněné plody jsou rozšiřovány mořem, podobně jako „ořechy“ kokosové palmy.

Mangrove
K napsání této části příspěvku mne též inspirovala náhodně nalezená diskuse na internetu, kde jedna paní si rostlinu koupila u nás v Baumaxu a nevěděla, co s ní dál. Druhou vyobrazenou rostlinu jsem si koupil v srpnu 2009 v zahradnickém centru v Teplicích. Byla u ní nezničitelná plastová jmenovka s nápisem MANGROVE, a protože cena byla velmi přijatelná, nezaváhal jsem, neb jak známo podobné ptákovinky miluju. Pojem mangrove jsem znal z dobrodružné literatury o průkopnických plavbách mořeplavců a také samozřejmě z přírodopisu na gymnáziu. 

Mangrove lze charakterizovat jako obojživelné lesy v pobřežních oblastech tropických moří. Tvoří je 10 až 16 m vysoké dřeviny, a to zástupci rodů  Bruguiera, Laguncularia, Rhizophora a několika dalších. Avšak pojem mangrove neoznačuje pouze porost s chůdovitými a dýchacími kořeny, které vyčnívají z vody, ale mangrove hlavně znamená velmi složitý ekosystém. 

Rostliny patřící do skupiny tzv. mangrovníků chrání obydlené ostrovy před ničivou energií mořských vln, zpevňují pobřeží a zároveň vytvářejí prostředí pro velkou druhovou rozmanitost zde přítomných živočichů. 

Vyobrazená, jakoby pachykaulní rostlina se jmenuje Bruguiera sexangula (oranžové mangrove) a patří mezi nejatraktivnější druhy mangrovníků. Pěstování kupodivu opravdu není obtížné, dobře roste ve sladké, brakické i mořské vodě. Rostlina je schopná fungovat jako biologický filtr odstraňující dusičnany a fosforečnany, čímž zlepšuje kvalitu vody. Roste poměrně rychle, v optimálních podmínkách (přímé slunce, 30 °C a 90 % vlhkost vzduchu) vytvoří 1 patro listů za 2 týdny. V bytových podmínkách jsou však takové přírůstky výjimečné a platí zásada, že čím vyšší teplota, tím vyšší vlhkost a naopak. Návod, že květináč touto rostlinou musí trvale stát ve vodě, není přesný, substrát však nesmí úplně vyschnout a při teplotách pod 20 °C už jsou listy všelijak pokroucené a náchylné k účinkům parazitických hub.

Oba druhy tedy v žádném případě nepatří mezi sukulenty a vzhled semene (resp. hypokotylu) je pouhou vizuální napodobeninou útvarů, které známe jako kaudex nebo pachykauly. Ale jako zpeření sbírky kaktusů a sukulentů? Proč ne – proti gustu žádný dišputát.