|
Inu,
není to kopeček, ale pořádný kopec. Informace v itineráři nám tvrdila,
že na jeho vrcholku nalezneme Turbinicarpus flaviflorus, přesněji
Turbinicarpus schmiedeckianus subsp. flaviflorus (Frank et Lau) Glass
et Foster. A přesto, že každý normální člověk by řekl – kdo by se na
ten krpál drápal, když tu kytku může vidět bez námahy ve sbírce,
kaktusář to vidí jinak a dívat se na kytku v její domovině, to je úplně
jiný zážitek!
 |
|
Kopec u Santa Rita del Rucio |
Bylo
to v únoru 2003, krátce před polednem. Na rozdíl od počasí v Česku, tam
v mexickém státu San Luis Potosí, teplota stoupala vysoko nad třicítku.
Před námi vápencový svah, hustě zarostlý Agave lechuguilla a Hechtia
glomerata. Jedna má bodáky vytrčené nahoru, druhá zase dolů, takže
jedna píchne když noha došlápne, druhá zase píchá, když se noha zvedá.
Oči se toužebně upínají na temeno kopce, které se chvěje v horkém
vzduchu. Trvá to hodinku, než se na vrcholek prodereme.
 |
|
Vrcholek je blízko… |
Tam
na kamenitých plotnách vegetace hodně zřídla a procházka se stává
příjemnější. Ale to už měníme svou lidskou přirozenou vzpřímenou
postavu na klasickou polohu kaktusářskou, a zatímco naše „zadečky“ se
stávají dominantou, oči z dvaceti centimetrů prohledávají škvíry mezi
kameny, aby nalezli rostlinku tak miniaturní a s tak báječnými mimikry,
jako je drobounký turbiňáček.
 |
|
Turbinicarpus schmiedeckianus subsp. flaviflorus |
Netrvá
to ani dvacet minut, a Václav Jakubec hlasitým zavytím dává najevo –
našel jsem! Ke kytičce přikládá klacík, narovnává se a zve účastníky
zájezdu k fotografování. To aby nám doma věřili, že jsme na vlastní oči
viděli…
Přibíháme s foťáky, Jakubec kleká a pár minut společně
s námi marně hledá, který že to je ten klacík, jímž si nález označil.
Nakonec jsem to já, kdo těch pár ze země a suchého listí vyčuhujících
trníků uviděl, a spouště našich digitálů cvakaly, jako ve finále
soutěže Miss World.
 |
|
Turbinicarpus schmiedeckianus subsp. flaviflorus s masivním kořenem |
No
řeknu vám, ta kytka nebyla ani 7 mm široká. Těch drobečků bylo kolem
nás určitě mnohem více, ale nález sám – to je veliká náhoda i pro oko
sokola. Po odklopení kamene jsme uviděli, že nejméně 3 rostliny jsou
skryty pod zemí, kam jsme rostlinu po fotodokumentaci samozřejmě zase
vrátili.
 |
|
Mammillaria centricirrha (compressa) |
Skupina botaniků, pod vedením Dr. J. Manuela Sotomayora
(viz publikace The genus Turbinicarpus in San Luis Potosí) tvrdí, že
tato rostlina, která se vyskytuje jen na malém areálu (cca 4 ha), je ve
své existenci velmi ohrožená, a to zejména ilegálním sběrem. Dost o
této informaci pochybuji, neboť kdo by si chtěl koupit s rizikem
pašovanou divokou rostlinu, když stejný druh v našich sbírkách téměř
zplaněl, samovýsevy tvoří v květináčích celé trsy rychle dospívajících
stonků.
 |
|
Mammillaria candida |
Při
výstupu, a následném sestupování k autu a k vytouženému, v ledu
uloženému pivečku, jsme pozorovali mnoho dalších kaktusů. Mimo často se
vyskytujícími Opuntia stenopetala, Echinocereus stramineus, E. parkeri
subsp. gozalezii, Astrophytum myriostigma, Mammillaria candida, M.
surcullosa a M. centricirrha tu roste i maličká a půvabná Mammillaria
multiceps.
 |
|
Mammillaria multiceps |
Ale
co stojí za zaznamenání, rostou tu pospolu, a zároveň i kvetou, dva
druhy Thelocatus. Bez květů jsou jen obtížně k rozeznání, ale v době
květu je jasné, že se jedná o dva nepříbuzné druhy, a to narůžověle
kvetoucí Thelocactus tulensis a žlutě kvetoucí Thelocactus conothelos
subsp. flavus. A pro ty, kteří mají k telokaktusům slabost, musím
dodat, že v docela blízkém okolí (v okolí křižovatky Huizache) rostou
další druhy Thelocactus, a to T. bicolor, T. hexaedrophorus a T.
conothelos subsp. argentheus.
 |
|
Thelocactus conothelos subsp. flavus (1) |
To
jsem ovšem trochu odbočil, vraťme se zpět k našemu kopci. Asi po třech
hodinách jsme vyčerpáni a žízniví doklopýtali zpět k autu. Tam si z
něho Václav vytáhl petláhev s jakýmsi načervenalým nápojem, a po
nějakých třech čtyřech mohutných locích si uvědomil, že se nejedná o
mexickou limonádu, která zůstala vedle, ale o benzin do vařiče.
 |
|
Thelocactus conothelos subsp. flavus (2) |
Zpočátku jsme z toho velkou legraci neměli, obávali jsme se, jestli to
je vůbec k přežití. Pak ale někdo z nás odtušil, že Rusové ve druhé
válce benzinem nahrazovali nedostatkovou vodku (dodnes o tom
pochybuji). Ale trochu jsme si oddychli, neboť když to zvládali Rusové,
Jakubce to může jenom posílit. Dodnes jsme ale trochu zklamáni z toho,
že Vašek odmítl finančně kompenzovat osobní spotřebu společného majetku.
 |
|
Thelocactus tulensis |
 Príspevok je prevzatý z časopisu Cactaceae etc. 4/2010
Cactaceae etc.
vychádza od r. 1991 (XIX. ročník) v Spoločnosti Cactaceae etc. 4-krát
ročne. Každé číslo má 40 strán formátu B5, je plnofarebné od r. 2005
(ako prvý časopis v regióne strednej Európy), ročne 160 strán.
Objednávky prijíma (v prípade objednávky uveďte kód – webpp):
MUDr. Roman Staník, Česká ul. 17, 831 03 Bratislava, SR alebo e-mail: cactaceae@azet.sk
Ročné predplatné vrátane poštovného v r. 2010 je 12,60 € v SR alebo 335 Kč v ČR. |
