Červen ve sbírce u Pavlíčků

Ludwig Bercht (se mnou)

Červen byl, i přes svou proměnlivost v počasí, na květy poměrně bohatý, jak se bude laskavý čtenář moci přesvědčit na přiložených obrázcích. Byl bohatý i na návštěvy kaktusářů. Jedním z těch nejslovutnějších je Ludwig Bercht z Holandska, vlastník veliké sbírky kaktusů a velmi častý návštěvník českých sbírek.

Parodia mathesiana

Ale ke kytičkám – najdou se u mne, i když jen zřídka, někteří zástupci z jižní Ameriky. Tato má jmenovku Parodia mathesiana a rozhodně má hodně blízko k Parodia subterranea.

Mediolobvia elegantula SE 56

Do módy se stále více derou jihoamerické miniaturky – jejich něžné květy učarovaly už nejednomu pěstiteli, který neoplývá prostorným skleníkem. Na obrázku je Mediolobvia elegantula SE 56 ze sběrů Václava Šedy. Je krytá jen přístřeškem z folie, bohatě kvete a vytváří silné řepovité kořeny.

Mediolobvia nigricans var. carmeniae WR 690

Dalším zástupcem stejné skupiny je Mediolobvia nigricans var. carmeniae WR 690. Tuhle jsem narouboval, abych dříve získal semena. Jak vidět – roste protáhleji, než by měla, ale o to bohatěji kvete.

Sulcorebutia naunacaensis VZ 205

Sulcorebutia naunacaensis VZ 205, o ní se více dočtete v letošním Atlasu kaktusů, který vyjde letos opět začátkem října spolu s nabídkovým katalogem.

Wigginsia kovarikii

A poslední Jihoameričan: Wigginsia kovarikii – je pojmenována po našem kaktusáři – Jiřím Kovaříkovi z Brna.

Stenocactus spec., Sombrerete, Zacatecas

Častěji se u mne najdou zástupci Mexika – tento nádherný Stenocactus našel Pepík Odehnal (z Brna) u Sombrerete v Zacatecasu. Těším se, že v časopisu Kaktusy vyjde Speciál o tomto rodu, který určitě upřesní alespoň okruhy jmen. Jen chci dodat, že se často užívá také rodové jméno Echinofossulocactus, stejně tak u rodu Mediolobivia naleznete označení Rebutia a u Wigginsia třeba Notocactus…

Mammillaria deherdtiana

Mammillaria deherdtiana – to je jedna z hledaných a oblíbených velkokvětých mamilárek.

Gymnocactus horripilus PP 189, Metztitlan

Gymnocactus (Turbinicarpus) horripilus PP 189 – semínka jsem si dovezl někdy v roce 1994 z údolí starců v Metztitlanu. V kultuře jsou to rostliny docela odolné a pravidelně kvetoucí.

Gymnocactus hintonii, San Ignacio

Gymnocactus hintonii San Ignacio, dostal jsem semena od malého Jardy – v roce 2002. Rozhodně patří mezi ty vzácnější.

Gymnocactus beguinii LX 176, La Rinconada, Nuevo Leon

Gymnocactus beguinii LX 176, tyhle kytičky našel Ali Lux (Bratislava) u La Rinconada v Nuevo Leon. Je to krásné místo, kde A. V. Frič nalezl i typové Thelocactus rinconensis a obrovité Astrophytum capricorne i vyšší než půl metru.

Echinomastus durangensis SB 46

Echinomastus durangensis udrží pravokořenný jen velmi zkušení kaktusáři. Rostlinu na obrázku jsem rouboval na drobný semenáč Trichocereus pasacana, který se při přesazování postupně zapouští pod úroveň substrátu, takže za čas už není vidět.