Thelocactus rinconensis
subsp. freudenbergeri

Thelocactus rinconensis subsp. freudenbergeri, Grutas de Garcia (1)

Budete-li někdy v okolí Monterey, vyjeďte si po silnici na Saltillo a zbude-li vám čas, odbočte po 15 km na severozápad, na Villa de Garcia. Nejdřív projedete soutěskou a pak vjedete do širšího údolí, které patří k turisticky vyhledávaným místům. Po pár stech metrech dojedete ke Grutas (jeskyně) de Garcia. Podívejte se po údolí, které se na severu zdvíhá a je završeno zprvu pahorky pak slušnými horami. Do Grutas se jezdí pro návštěvu nádherných jeskyní, celého mnohakilometrovému labyrintu chodeb a dómů, prostupující strmé západní stěny Sierra del Fraile, vysoké asi 1800 m. Jeskyně jsou vysoko ve stěně, vchod je asi 300 m vysoko, a vede k nim kabelová lanovka, ze které lze přehlédnout celé údolí.

Když vás jeskyně s nádhernou a barevnou krápníkovou výzdobou nezajímají, pak zůstaňte dole a pokračujte dalších pár kilometrů po cestě a podívejte se po nízkých kopečkách z měkčích vápenců. Roste zde typická vegetace, tj. nízké roztroušené keříky xeromorfních Jatropa cinerea, Hechtia aff. texensis, Acacia berlandieri, Mortonia greggii a najdeme tu taky zajímavé kaktusy. Zdá se, že právě tady vede rozhraní mezi pouštní vegetací vyprahlých plání  Coahuila a horskou vegetací suchých údolí Sierra Madre Oriental.

Thelocactus rinconensis subsp. freudenbergeri, Grutas de Garcia (2)

Pahorky a kopečky na dně údolí jsou většinou vybudovány ze zvětralých vápencový štěrků, drolin a jílovitých usazenin, které vznikly erozí a usazením zvětralin ze Sierra del Fraile. V době kdy prší stává se z malého potoka slušně dravá říčka a splavuje jílovitou hlínu na město Saltillo, a tak níže pod údolím postavili několik hrází, zadržujících přívaly -  těch však není mnoho, snad jen v období cyklonů prší trochu víc.

Poprvé jsme údolí navštívili společně s A. Möllerem, který měl na náměstí v Saltillo prodejnu přírodnin a stříbrných artefaktů, bylo to v roce 1977, v lednu. Na kopečkách jsme viděli kolonie silně otrněných Echinocereus aff. stramineus, robustní Thelocactus s namodralou pokožkou a silnými odstávajícími trny, zelené Mammillaria aff. meiacantha, M. prolifera, Coryphantha aff. vaupeliana, Epithelanta unguispina, Hamatocactus hamatacanthus a drobné Ancistrocactus scheeri (ty jedinné v lednu kvetly světlými  kvítky se zelenohnědými proužky na okvětních lístcích). Všechno kolem, jak vyprahlá půda tak i rostliny, bylo scvrklé, seschlé a zašpiněné prachem z nedalekého lomu a štěrkovny.

Thelocactus rinconensis subsp. freudenbergeri, Grutas de Garcia (3)

Nalezený Thelocactus byl později popsán jako nový druh – Thelocactus freudenbergeri Haas. Hans Haas patřil k velkým odborníkům na rod. Když naleziště navštívili němečtí kaktusáři v pozdějším období, rostliny je překvapily svými nádhernými červenými květy. Zajímavé izolované údolí jsem navštívil ještě několikrát, ale vidět je kvést se mi nikdy nepodařilo, jak ale dokazují obrázky Pavla Pavlíčka, pořízené předloni, jejich květy jsou skutečnou ozdobou. Blízkost lomu a drtičky poněkud neblaze působí na svěžest epidermis, která se musí vyrovnat s nánosem šedivého prachu. 

Zajímavostí je i to, že jen po několika kilometrech, hned za uzoučkým výjezdem z údolí, na stráních vpravo roste početná populace žlutokvětých T. rinconensis s květy často zabarvenými do sytě žluté až téměř meruňkově oranžové. Tyto rostlinky pak Pavlíček označil pracovním jménem – f. apricot PP 1211.

Thelocactus rinconensis subsp. freudenbergeri - detail květu

T. rinconensis subsp. freudenberi ovšem můžeme najít pod různými jmény, resp, jej různí autoři obšťatnili zařazením jako varietu či subspecies k  různým druhů (T. rinconensis, T. lophothele, T. multicephalus, T. phymatothelos). Asi nejrozumnější je vybrat jméno Thelocactus rinconensis (Poselg.) Britton et Rose subsp. freudenbergeri (R.Haas) Mosco et Zanov., (1999)  Cactaceae Consensus Init., 7: 18.
 
Rostliny mají ploše kulovitý až kulovitý asi 15–20 cm široký stonek. Od nominátního poddruhu se liší stavbou otrnění, zejména odstávajícími středovými trny, masívními hrbolci a nádherně zbarvenými červeno fialovými květy, Vyskytuje se podle současných znalostí jen v tomto jediném údolí. Celou populaci lze odhadovat jen na několik stovek jedinců.

Ostatní druhy kaktusů však můžeme najít i jinde v okolí, Ancistrocactus scheeri najdeme na severovýchodě Mexika v mnoha státech, podobně Mammillaria meiacantha, oba druhy  jsou sympatrické, tj. vyskytují se většinou společně jsou hojné ve státech Tamaulipas, Nuevo León, Coahuila a zasahují dokonce i na jih USA.

Epithelantha aff. micromeris subsp. unguispina, Grutas de Garcia (1)

Trochu složitější je to se zdejší Epithelantha. Kam s ní, nejspíš se jedná o stejný taxon, který se hojně vyskytuje v celé soustavě horských údolí, od Rayones, přes Santa Catarina, Arteaga a jiné soustavy v Sierra Madre Oriental. Tyto populace se vyznačují hrubší stavbou stonku, výraznějšími bradavkami, řidším otrněním s výraznějšími středovými trny. 

Epithelantha aff. micromeris subsp. unguispina, Grutas de Garcia (2)

Zřejmě je pro ně správné jméno Epithelantha micromeris F.A.C. Weber subsp. unguispina (Boed.) N.P. Taylor. I tento taxon se často vyskytuje společně s naposledy jmenovanými druhy. 

Epithelantha aff. micromeris subsp. unguispina, Grutas de Garcia (3)

Přestože Garciovo údolí nepatří mezi na kaktusy obzvlášť bohaté místo, je to zajímavá oblast s květenou stejnou či obdobnou, jakou najdeme v jiných údolních soustavách Sierra Madre Oriental – výjimkou je červenokvětý Thelocactus, který neroste nikde jinde, je to stenoendemit tohoto jediného údolí.

Kulturní rostlina Thelocactus rinconensis subsp. freudenbergeri PP 1364

Tyto telokaktusy se ve sbírkách doposud nevyskytují nijak často, není divu, jedná se o celkem nedávno nalezený a popsaný druh. Jejich pěstování je ovšem stejně snadné, jako pěstování ostatních druhů z komplexu subsp. rinconensis. Navíc, ve sbírkách nevyniká jen svými zářivě červeno fialovými květy, ale svou zelenomodrou pokožkou a výraznými dlouhými trny (viz foto kulturní rostliny PP 1364).

Tento článek vyšel v časopise KAKTUSY, který Vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. Objednávky odběru lze uplatnit na adrese spolku ve vašem okolí (viz http://www.cs-kaktusy.cz/, nebo na e-mailové adrese: betak(at)vol(dot)cz.