Bum! Prásk!

Krátká zastavení Jardy Šnicera
Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 1 - Koník bílý, bílý jako kokain; Yecora…, tam to všechno začalo,
když jsme se vydali prašnou cestou do hor… „bum!!!, prásk!!!“

„Bum!!! Prásk!!! Zhebni ty evropskej prasopse!!!“
… myšlenky mi poskakujou v komiksovejch bublinách. Hlavně ať neviděj, že se jich bojíme. Ne tak jich, jako toho, v co může vyústit naše aktuální situace.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 2 - Mammillaria saboae ssp. haudeana,
kamenité louky u lesa za Yecorou jo, to je v Sonoře

Toho, co dokáže 18 letá smažka, když dva dny nespí, kdy jednotlivé lajny kokainu prokládá pivem a tequilou, a s kalašnikovem v ruce se snaží před ostatníma dokázat, jakej je frajer.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 3 - Po pár kilomtrech skalky s Agave polyantiflora
a Echinocereus salm-dyckianus

Toni, nejstarší z mladejch, mě dovedl do auta a odklopil přední dvojsedačku. Byla plná zbraní a nábojů. Policie se sem neodvážila už nejmíň 5 let, tvrdí, doktor odmítá přijet a učitel zdejší školy zdrhnul po jedné větší přestřelce.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 4 - O kus dál na skalkách Mammillaria tesopacensis ssp. rubriflora

Vítej v průseru ty sráči, křičí mé druhé já. Fotr Toniho laškuje se svojí 15 letou těhotnou snachou, je to ale v mezích. Je sjetej, opravdu sjetej, jeho knír je plný slin a piva, kape mu z něj, jako v nějakým tarantinově filmu…, ten vůl málem spadnul do kaňonu, když nám ukazoval, kde na ukrytých políčkách dole v rokli pěstují marihuanu. Je na něm ale něco lidského, někteří jiní frajeři ze vsi vypadají na větší hajzly…, u těch bychom se báli přespat.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 5 - Náš Jeep Cherokee ukrajuje další prašné kilometry

Přehlédnul jsem plot z ostnatého drátu, napálil jsem to do něj v plné rychlosti. Břicho je ok, jen bolí, holeň je proškráblá na kost a svítí bíle. Jsem šoku, frajer ve mně rychle zvadnul. Sedím a lapám po dechu, točí se mi hlava. Fotr Toniho zkouší kouzlo, kluci jsou konvenčnější. Zlatko mi polévá rány kysličníkem. Jde se domů. Jestli tu máme přespat, pak je dobře, že je to v této rodině.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 6 - Zubatá agávka mě neznámého jména

Večeříme sami, chlapi si dají raději další lajnu koksu, kterou zpíjejí pivem. Tequila došla. Ve vsi je malá zábava. Zlatka zvou opakovaně. Mohl by to být ve velikém průser. Jeden špatný pohled či gesto a je vystaráno. Je to nebezpečná směsice. Jíme sušené jelení maso rozpékané na plotně kamen. Chutná skvěle, konečně vím, jak se upravuje. Dostávám jelení žaludek, který používají k výrobě sýrů.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 7 - Krajina je nádherně divoká… blížíme se k cíli

Snažíme se být co nejvíc osobní, ukazujeme fotky dětí a žen, povídáme si o rodinnejch banalitách a všechny narážky na zbraně a drogy zlehčujeme. Chlapa, který ti ukazuje rodinné fotky a říká ti jménem, zastřelíš hůř, říkáme si.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 8 - Fotr Toniho se chystá stáhnout nosála z krovu kůlny, nedávno Toniho
ošklivě pokousal, má ještě zavázanou ruku, taky zadávil jejich psa

Ríša vhodně poznamenává, že chlapovi s bouchačkou slíbí cokoliv. Začínáme se tím řídit. Ríša je asi o trošku větší magor než já, ale v tomto má pravdu. Pro ty co nechápou výraz „magor“, to je pochvala, volové! Ve vší úctě!

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 9 - Fotr Toniho a jeho žena, před časem jí stejně jako jejich syna Toniho
trefila zbloudilá kulka, má platinouvou destičku místo pravého spánku.
Kolik takových nehod tady asi mají?

Venku se zvedá vítr, je opravdu silný. Skoro jako by chtěl naznačit, že není vyhráno, že potíže teprve přijdou. Soused nás přišel pozvat na návštěvu s německým válečným samopalem a dvěma krátkejma bouchačkami. Vypadá na pěknýho sráče. Ženský ho naštěstí vyfákly.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 10 - Snacha, 15 let, těhotná, je to ještě dítě

Jde se spát. Teda jestli neodletíme i se stanem, ráno začíná druhé dějství. Myslím na dcerku i na Naty. To je faktickej příběh ze vsi, kam jsme čirou náhodou dojeli. Dál cesta nevedla. Byli jsme rádi, že vedla i zpátky. I to se může stát v Mexiku.

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 11- Kamarádi smažky…, začínáme tušit, jak se věci mají, odjet už nejde

Foto © Jaroslav Šnicer

Obr. č. 12 - Tady bydlíme, je to hra o to, jestli nás nechají odjet

PS: nikoho nechci urazit, ale toto já spisovně psát nebudu…

 
Text a foto: Jaroslav Šnicer
E-mail: cult.tricka@seznam.cz
 
 

(C)

zpět