|
Dobrý den,
sedím nad klávesnicí počítače a uvažuji co dál. Jak se
postavit k zákonu, který slušné lidi má za zločince?
Vzpomínám na dobu před 20ti lety, přesazoval
jsem odrostlé semenáče Lophophora williamsii, přišel
tehdy 6ti letý syn, prstem ukázal na jednu z nich a řekl:
„Ten je hezkej, to bude Ferda“.
Vyndal jsem jmenovku a napsal novou, pak
postavil kytku mezi ostatní. Nějak
tam nezapadala, a tak dostaly i ostatní jméno Ferda a číslo,
jedničku ten synkův.
I po těch letech, pokaždé když syn se svojí rodinou přijede,
stočí se hovor na kaktusy a na ty Ferdy. Pořád tu jsou s
námi.
A najednou bác. Všechno má být jinak a měl
bych je vyhodit. Jenže to bych vyhodil do popelnice i kus
svého života, a to se vlastně řadím sám mezi lupiče, vrahy a
narkomany, i oni svůj slušný život hodili do popelnic.
Co s tím? Nic. Ty kytky tu prostě zůstanou.
Slušný člověk svůj život do popelnice nikdy nezahodí. I
navzdory nepovedeným zákonům. Nebo právě proto.
Přání pro všechny slušné lidi:
Ať poselství této tajemné noci, poselství pokoje a lásky,
naplní celý váš život.
|
