Ve sbírce Libora Kunteho - prosinec 2009

Mezi typické časně jarně vykvétající druhy patří i Gymnocactus beguinii.

Nutno přiznat, že období prosinec až první polovina března nestojí v mé sbírce jaksi za nic. Toto diplomatické vyjádření pro internetové noviny prezentuji v životě obecném mnohem razantněji a s dávkou patřičného ulevení si. Celou sbírku jsem totiž definitivně přestěhoval na začátku prosince do zimoviště v přízemí rodinného domku a tím pádem skončily klasické kaktusářské radovánky. Pozorování, sledování, takové to běžné pinožení se kolem nich, které, obzvlášť ženy mají, jako synonymum promrhaného času…

Kaktusy jsou narovnány v bednách od zeleniny a hroznového vína a v tomto letargickém stavu, téměř beze světla, vydrží do doby než je začnu vynášet ven, což obvykle padá na druhou polovinu března – samozřejmě vždy záleží na průběhu počasí té které sezóny. Teplota v této zimovací místnosti je poměrně stabilní a kolísá od 8 do 14° C v závislosti na teplotách, které panují venku.

Turbinicarpus valdezianus var. albiflorus nasazuje poupata již v zimě.

Dlouho jsem se zabýval otázkou, jak ovlivňuje nedostatek světla během zimování násadu květů v příští sezóně, a došel jsem k jistému závěru, který určitým způsobem vystihuje v mých podmínkách pozorované skutečnosti. Po několikaletém sledování jsem přesvědčen, že u druhů, které vykvétají později (květen, červen a dále) nemá světlo při zimování vliv na násadu květů – a to ani z hlediska jejich počtu, ani z hlediska kvality. Zato druhy resp. rody, které nasazují květy v období časného jara jako je např. Turbinicarpus valdezianus, T. pseudopectinatus, většina zástupců rodu Stenocactus (Echinofossulocactus), některé echinocereusy atp. jsou zimováním ve tmě negativně ovlivněny.

I pro Gymnocactus ysabeale vyhovuje více zimování na světle,
protože vykvétá také velmi brzy zjara.

Především včasný nástup do vegetace zajistí rostlinám i vhodnou dobu pro založení květů. To se samozřejmě v zešeřelé nebo zcela tmavé místnosti nestane a nezbývá tak než rostliny co nejdříve vynést do skleníku, který v nejchladnějších dnech nastávajícího jara vytemperujeme přenosným tepelným zařízením. Jediné, z čeho mám v této chvíli radost, jsou rostliny umístěné v zimní zahradě, kam již druhý rok přenáším především zástupce klejichovitých (Asclepiadaceae), kterým toto přezimování dělá neobyčejně dobře.

Klejichovité rostliny vyžadují během zimy
asi dvakrát mírnou zálivku.

Společně s nimi tu mám umístěné taktéž zářijové roubovance semenáčků rodu Discocactus, které jsem získal od Quido Kuchaříka a Jakuba Starosty. Nechť je uveřejněná fotka jasným důkazem, že se jim daří dobře.

Roubované semenáčky diskokaktusů jsou ve výborné kondici.

Přejme si do nového roku hodně zdraví a štěstí pro nás i pro naše blízké, mezi které samozřejmě zahrnuji i kaktusy a sukulenty v našich sklenících, pařeništích za okny
a na skalkách!!!

Krásný a pohodový rok 2010!
V dokonalé úctě Libor Kunte

Text a foto: Libor Kunte
E-mail: kuntelibor(at)volny(dot)cz

 

(C)

zpět