 |
|
Sbírka Miroslava Homolky v Bílině |
Ve
dvanácti letech jsem získal prvních pár kaktusů od kamaráda mého táty,
který kaktusy pěstoval a měl dva čtvereční metry sbírky. Pracovali
spolu na šachtě, odkud byly občas pořádány zájezdy na nákupy do
Německa, a odkud jsem získal za pár marek semena kaktusů. Tím začal
první výsev semen, kdy táta ponocoval a po jednom sázel stovky semínek
do chlebníku z umělé hmoty. Sledoval jsem tátu, jak pracně sel a
odděloval políčka, na každý druh jedno, a řekl bych že táta byl ve svém
živlu.
Pak po třech probdělých nocích konečně použil
rozprašovač a výsev pokropil převařenou a upravenou vodou. Dal výsev na
verandu a já chodil i několikrát za den a pozoroval co se bude dít. Ale
kaktusy nejsou hrách, takže jsem se dočkal až za týden několika
špendlíkových hlaviček. Pak nastaly problémy se spálenými rostlinami v
misce, která byla na plném slunci. Nové rostlinky vydržely 3 dny a pak
zmizely. Za 14 dní byly všechny rostliny uvařeny, dřív než jsme si to
stihli uvědomit a problém řešit.
 Táta
po té začal jezdit po výstavách a z každé si dovezl rekordní počet
kaktusů, nejvíce ze všech zúčastněných. Já už si obstaral první knihu o
kaktusech, kterou jsem celou za 14 dní přelouskal, a tak začal první
můj čas s kaktusy. Deset let jsem sledoval, dokupoval a množil, odnože
jsem začal nabízet kamarádům ve škole, a když mé rostliny se začaly
dostávat do prvních květů pochopil jsem, že pokud rostlina není
samosprašná, tak semena nezískám. Své rostliny jsem měl jen na potěchu
lahodícímu oku, ale nikoli na množení.
V tomto čase jsme se
stěhovali a ještě se k tomu přidala nemoc zvaná schizofrenie, a rostlin
začalo ubývat. Zejména vinou přehnané zálivky dalšími členy rodiny,
následně nastupujícími hnilobami, a z 300 rostlin jich zbylo pár
desítek. Pak přišlo stěhování a veranda směřovaná na jich a můj
invalidní důchod odstartoval můj brzký směr. Následovaly nákupy rostlin
po desítkách a utopení v knížkách a ve výsevech. Studování zálivky od
běžné po speciálně upravenou hnojivem až na nebezpečně fungicidně a
pesticidně upravenou. Od koupených výsevů, přes sprašování, po sklizeň,
skladování a úpravu vlastních semen s následným výsevem a množením.
Jestli
se vám někdy zdálo, že jste při nákupu utratili hodně peněz za rostliny
a semena a někdo vám začal vyčítat tu sumu, kterou jste do rostlin
vrazili, pak dejte vědět rodičům, přítelkyni, manželce atd., že se
nemusí bát a že jste ještě nedopadli tak hrozně jako Homolka, který za
kytky utratil 280 tisíc. Ta částka se zastavila jen proto, že občas
něco prodám ze svých přebytků, které mám ze svých pokusů na výsevech.
Míchám si vlastní substráty, které vyhovují přesně pro mé rostliny a mé
požadavky na další pěstování a množení.
Co
dnes pěstuji? Kaktusy, sukulenty, nasožravky, pokojovky, orchideje,
lithopsy. Rostliny si pečlivě vybírám ať už jsou ozdobné tělem nebo
květem, od běžných pokojovek až po rostliny náročné na pěstování. Jsou
zastoupeny druhy z Afriky, Ameriky, Madagaskaru, Austrálie a dalších
států a měst. Mezi mé oblíbené patří například obyčejné Echinopsis
eyriesii s nočními květy a s vůní prostoupenou celou verandou, až po
malé Lithops, ozdobné svou kresbou hezčí než nejhezčí oblázek z řeky.
Výsev semen kaktusů je jeden z nejnáročnějších, i když si ho zkracuji a
přizpůsobím svým potřebám a času, ale vidět tu krásu, která se objeví v
tisících 1– 3mm kuličkách, které se ukáží během jednoho měsíce, a
člověk musí doufat že odvedl prvotřídní práci, která se obejde bez řas,
plísní, padaní klíčků atd. A najednou zjistím, že jsem vychytal
všechny mouchy a desetitisíce semen se promění v desetitisíce semenáčků. 
Výsevní
aparát může být od malého a jednoduchého až po speciálně sestavený,
který dokáže regulovat teplotu a vlhkost. Já si rád hraji a kdo si
hraje nezlobí, plus trocha šikovnosti a může vzniknout výsevní aparát,
který můžete použít od množení semen, až po vitrínu na náročné druhy, s
úpravou pro čerstvý vzduch, až přenesení malého kousku mikroklimatu a
tím docílení uzavřeného kruhu, kdy jedno navazuje na druhé, a pak také
zaleží jakou máte představivost, zručnost a finance.
Toto
je základ, který jsem si sestavil a teď jdou investice udělat od 1
000,- do 50 000,- na specifické nároky a doplnění od flory přes faunu s
ročním provozem od 5 000,- do 15 000,- od pěstování tisíce semenáčků ze
semen až po pěstování desítek nebo stovek rostlin se specifickými
nároky. Dokážete mít velkou představivost i vy s těchto dvou obrázků
výsevního aparátu?
Já už začínám mít jen tu představivost z
důvodu nedostatku finančních zdrojů. Hledat sponzory, když nejste
botanická, je těžké a ve většině případů nemožné, i když dokážete
vyprodukovat i několik desítek tisíc rostlin ročně, které by mohly
sloužit k prodeji a zásobování nejednoho květinářství. Kam jsem se
dopracoval dnes? Jsem členem tří spolků, začínám zařizovat výstavy,
podporuji finančně, semeny a rostlinným materiálem různé akce, snažím
se rozjet kroužek mladých kaktusářů s náplní o kaktusech, ale i o
jiných druzích, které do kroužku zahrnuji, jako například sukulenty či
masožravky.
Kde se finančně nacházím? Nyní jsem v bodu 0, ani
plus ani mínus, ale nápady zatím rostou a upřesňují se, a tak zatím
množím, zalévám a doufám že přijde den, kdy se nebudu muset omezovat na
pár desítek tisíc rostlin a budu se opírat o jiné starosti než jen jak
vydělat na roční údržbu svých rostlin, která činí momentálně asi 10
tisíc a které jsou zatím v prvotřídním stavu a podmínkách. Například
takto:
|
