Eriosyce andreaeana Kattermann

Eriosyce andreaeana ZJ 181, východně od Los Tambillos, La Rioja

Argentinské pyrhokaktusy patří k mým oblíbeným rostlinám. Jsou to nádherně vytrněné rostliny, zvláště při tvrdém pěstování. Přestože jsou dnes řazeny do velkorodu Eriosyce, což je z pohledu taxonomického přijatelné, osobně dávám přednost rodu Pyrrhocactus sensu Backeberg, kam náleží pouze argentinské druhy, případně rodu Pyrrhocactus sensu Berger, kde jsou zahrnuty “pyrhokaktusy” jak z Argentiny, tak z Chile.

Eriosyce andreaeana ZJ 181

Proč jsem tedy použil v nadpisu jméno Eriosyce andreaeana? Protože zažité Backebergovo jméno Pyrrhocactus andreaeanus je neplatné a na jméno Pyrrhocactus kattermannii, které zavedl Roberto Kiesling na počest F. Kattermanna (právě on se zasloužil o vytvoření velkorodu Eriosyce), jsem si ještě nezvykl ani já, ani ostatní pěstitelé, takže by málokdo věděl, o jakém kaktusu to vlastně mluvím. Ale asi by se dalo použít i jméno Pyrrhocactus strausianus, protože ono se možná nakonec ukáže, že „P. andreaeanus“ je pouze jeho horskou formou. Nebo raději dáte přednost jménu Eriosyce strausiana?

Eriosyce andreaeana ZJ 181

Ať tak a nebo tak, Eriosyce andreaeana patří k méně náročným druhům. Bohatě kvetou každý rok a to už od velikosti 2,5–3 cm. Květy jsou docela velké a ozdobné, nejčastěji žluto-červené či červené, ale vyskytují se i žlutě kvetoucí. Takže kvetou i stejnými barvami jako E. strausiana, akorát u E. andreaeana více převažují červené odstíny.

Eriosyce andreaeana ZJ 181

Moje rostliny přežily venku, pouze chráněné před deštěm, i mrazy -15°C, jako mnoho jiných argentinských druhů kaktusů, ale na jaře se pak hůře probouzejí a neochotně kvetou, takže je lepší je držet trochu tepleji (doporučuji nad -10°C, nebo pro úplnou jistotu nad -5°C), anebo přes zimu vyzkoušet větší nevytápěný skleník. Rostliny jsou vhodné pro volnou kulturu od března či dubna až do října, pouze při déle trvajících deštích je vhodné je trochu chránit. Pro nenáročnost, pro své nádherné, často dvoubarevné květy a pro výrazné otrnění by si rozhodně zasloužily více pozornosti.

Eriosyce andreaeana s plody

PS: na všech doprovodných fotkách jsou Eriosyce andreaeana ZJ 181, východně od Los Tambillos, La Rioja. Všimněte si rozdílu mezi juvenilním otrněním mladších rostlin a hustým vytrněním staršího exempláře (poslední obrázek).

Eriosyce andreaeana ZJ 181, hustě vytrněná starší rostlina

Text a foto: Zlatko Janeba
E-mail: desert-flora(at)seznam(dot)cz

 

zpět