 |
Ochránit lokalitu
dokáží jen sami Mexičané. Snížit cenu na černém trhu
je zase na nás amatérech. Pojďme o tom spolu mluvit. |
http://www.spiny-perspectives.eu/
Téma
konference
Spiny Perspectives / Úhly pohledu mě i mé kolegy v
těchto dnech naprosto pohlcuje a tak i další „krátké
zastavení“ spojím trochu propagačně s tímto tématem. Musím
přiznat, že autorem myšlenky „Veřejné diplomacie“ je někdo
jiný, můj blízký kolega a kamarád Tomáš Doležal. Pokusím se
neprznit příliš jeho vědecké formulace a přiblížím vám jedno
z důležitých témat konference z pohledu obyčejného
kaktusáře.
Touha po poznání a vášeň k rostlinám z nás činí naprosto
specifickou skupinu turistů. Stejně jako je tomu u sběratelů
z jiných oborů. Svobodně cestovat se učíme od roku 1989 a
děláme v tom jistě pokroky. Přesto jsem většinou lehce
rozmrzelý, narazím-li v cizině na nějaké krajany. Ne, že
bych nebyl dost hrdý na to kam patřím, ale v porovnání s
jinými národy se našinec chová přeci jen o poznání jinak. Je
to trochu jako puberta a sám jsem si to prožil a možná ještě
stále prožívám.
Příliš často si neuvědomujeme, že některé z našich projevů
mohou místní obyvatele pohoršovat, popuzovat či dokonce
urážet. Chceme-li patřit mezi vyspělé národy, měli bychom
některé modely chování začít postupně opouštět.
Jak bychom se asi dívali na amatérského sběratele orchidejí
z cizí země (nedej bože Němce), který bez jakéhokoliv
povolení nebo náznaku dohody vstoupí na pozemek a vykope
zákonem chráněnou orchidej. Neomluví se a váš udivený pohled
na čerstvé jizvy po rýči, počastuje výrazem, jaký je určen
lidem hluboko pod jeho úrovní. Že se tak nechováme? Ale
jděte! Je to možná, pravda, trochu přehnané, podstata je ale
taková a mohl bych posloužit i řadou konkrétních příkladů.
Byla doba, kdy jsem se tomu dokonce i zasmál, já hlupák.
A teď pokračujme dál. Jste botanik, který roky, byť s
minimem vybavení, bádáte nad určitou skupinou rostlin. Při
jednom z vašich vzácných výjezdů za rostlinami (vaše fakulta
je chudá a každý zahraniční turista je lépe vybaven) do
volné přírody narazíte na auto plné cizinců s lehce
přezíravým chováním. Měsíc na to vyjde nový popis vaší
zkoumané rostliny.
S neskrývaným pocitem vítězů vám pak na nesmělý dotaz o
původu jejich objevu, mailem odpoví, že jste měl přeci
spoustu času to popsat dříve a jakýpak copak. Ne, že by to
snad nebyla pravda. Zaráží vás jen ta bohorovnost s jakou
vás bez rozpaků řadí do rozvojového světa, nevědouce ani, že
jste doktorem přírodních věd. Datum jejich herbářové položky
jako na potvoru spadá do doby, kdy naše země neměla
podepsané mezinárodní dohody.
 |
Popis Lophophora
alberto-vojtechii, má z pohledu veřejné diplomacie
jednu výhodu. Herbářová úložka byla uložena v
Mexiku. Je to malý krok a důležitý příklad. |
Rozdíl
mezi anarchií a fungujícím systémem je mimo jiné v úctě k
právu. Chyby systému představují menší riziko, než kdyby
neexistoval a výklad práva by byl ponechán v rukách
jednotlivců. Systém, který nefunguje dobře lze měnit.
Zevnitř nebo z vnějšku. Lze ho kritizovat, označovat za
nesmyslný nebo jím i pohrdat. Lze s ním i bojovat a nazývat
se guerrilou. Bez systému se ale neobejdeme.
 |
Lophophora
alberto-vojtechii na lokalitě |
Je na
čase otevřít tuto kapitolu a bez předsudků se popasovat s
argumenty na obou stranách. Že se mýlím? Že to je jinak?
Proč ne, tak nám to přijďte vysvětlit na konferenci. Lepší
příležitost sotva kdy najdete.
Jarda Šnicer
|
