O víkendu se u mne stavil jeden můj příbuzný
a poprvé navštívil i můj fóliovník s kaktusy. Jako absolutní
laik se ptal, k čemu slouží sbírka, na co semena, proč je
tam to či ono. A pak mi položil otázku v titulku: „Který
kaktus je ze všech nejvzácnější?“
Poněkud mi zatrnulo, neb jsem kajícně přiznal, že po téměř
40 letech s kaktusy neznám jakoukoli, natožpak správnou
odpověď. I začal mně pomáhat analogií s poštovními známkami
a modrým Mauritiem, nicméně rozumné a kloudné odpovědi se
nedočkal. Ale donutil mě, abych si tuto otázku položil sám a
hle, opravdu nevím, který kaktus je slovy Forresta Gumpa
nejvíc nejvzácnější. I začal jsem přemítat:
-
Samozřejmě ten, který je ve sbírkách
nejmíň k vidění
Inu, to asi nebude moc pravda, protože to bychom tu
měli dlouhou řadu kandidátů z velmi „oblíbených“ rodů
Echinopsis, Acanthocalycium, Lobivia,
Mammillaria, o kupici cereusovitých či
opunciovitých rostlin ani nemluvě. Zato ariokarpusy a
turbinikarpusy by byly odkázány do potupné rubriky s
nápisem „jetel“
-
Ten, který je vzácný v divoké
přírodě, či dokonce už tam není
To už vypadá rozumně. Jenže těžko říci, kterým ta
čest patří, kandidátů při dnešním hospodářském rozvoji
rodných zemí našich miláčků denně přibývá.
-
Ten, který stojí nejvíc peněz
No tak to už je úplná pitomost, to by byl
nejvzácnější asi ten Ferocactus steinesii, co
jsem nedávno i s cenovkou viděl u Pavla Heřtuse v
Pískové Lhotě. Pozor, kytka nádherná, veliká a tu cenu
jsem viděl jen rozmazaně.
-
Ty co se nejhůř pěstují
Zase špatně. U mě by to zřejmě byla celá dlouhá řada
rodů a druhů, které z jakýchsi důvodů odmítají tolerovat
mou kulturu, zato, pokud jsem měl možnost vidět fotky
třeba ze sbírky př. Naxery (jen příklad, jsou vás šikulů
jistě celé stovky), tak v podstatě vzácných kaktusů
není, všechno to roste úplně v pohodě a samo.
A pak jsem na to patrně přišel. Ono
je u nás spousta kytek všech rodů a druhů, ale jsou u nás
taky velké, zdravé, dobře narostlé rostliny? Jsou, ale je
jich minimum. V tomto kontextu by asi vedly ty cereusy a
opuncie, které jsou snad výsadou botanických zahrad. No
jistě, pak taky mamilárie a zelené echinocereusy – kdo by to
tady držel, víš, co to zabere místa.
A mnohé další – pár let tomu zpět jsem na
burze koupil za 60 Kč!!!! Acanthocalycium thionanthum,
které má 20 cm výšku a 15 cm průměr. A týž rok jsem popravil
Notocactus ottonis var. vencluianus, kterému
jsem na IN napsal
nekrolog.
Těch rostlin jsou mraky, jenže nejsou moc k
vidění. Krásně narostlou, dobře vytrněnou a kvetoucí
rostlinu, dobře pojmenovanou, natožpak s nějakým tím
identifikovaným původem a nota bene pokud pochází ze sbírek
některého z velkých postav našeho koníčka, tu bych já za
sebe beze sporu za velmi vzácnou považoval.
A mám klid na duši, odpověď je na
světě. Souhlasíte se mnou??? |