|
Myslím si, že květnová žeň je stejně požehnaná jako
červnová nadílka květů, jen s tím rozdílem, že je první
v pořadí a o to víc ceněná a sledovaná. Já se každoročně
těším na některá překvapení. Letos takovým překvapením
bude bezesporu Echinocereus fendleri var.
albiflorus – kdysi před 10 lety jsem pod tímto
označením zakoupil semena u firmy Koehres a jak to
vypadá, květy by se mohly letos objevit.
Tak jako se těším na každoroční překvapení, jsem vděčný
za sadu stálic. To jsou rostliny s příběhem,
jakési legendy, na jejichž květy se těším po každé zimě,
o to víc po letošní, která byla skoro nekonečná… Z
echinocereusů, které v této době mimořádně bohatě
kvetou, mám krom jiných dvě milé rostliny, které vám
chci představit.
|
 |
|
Echinocereus triglochidiatus SB 300 |
První z nich je Echinocereus se sběrovým
označením SB 300. Nebylo by na něm nic zvláštního,
protože tahle položka je jednou z nejběžněji nabízených
v katalozích všech firem, ale u mě to byla úplně první
sběrová položka, kterou jsem kdysi vysel! Na tu dobu mám
totiž překrásné vzpomínky s plánováním první cesty za
kaktusy… Tenhle kaktus mi připomíná pravidelná setkávání
s Jardou Šnicerem v Praze, konzultace o lokalitách s
Honzou Říhou a Pavlem Pavlíčkem, i naši úžasnou první
cestu po Mexiku spolu s Milanem Zacharem.
Kaktus je sice Američan, ale u mě evokuje jakýsi
hlubší zájem o kaktusy a o cesty za nimi na jejich
naleziště. Ve sbírce mi kvete už mnoho let. Vysel jsem
jej na vysokoškolské koleji k pramalé radosti mých dvou
ušlechtilých spolubydlících, kterým výsevní aparát
připadal poněkud jednoúčelové a pro ně málo využitelné
zařízení. Psal se leden 1991…
|
 |
|
Echinocereus huitcholensis (?) |
Druhá rostlina je živoucí legendou z toho důvodu, že
jsem ji „ukradl“ z kompostu zahradnictví technické
správy města Brna, kam nás k panu Kundeliusovi vzal jako
nadšené kaktusáře vedoucí zahradnického provozu Agro
Brno Tuřany v Heršpicích pan Ing. Emil Kostka.
V Brně jsem vykonával 6 týdnů prázdninové praxe a v
té době jsem stihnul oběhnout velkou řadu sbírek
brněnských kaktusářů. Tehdy se psal rok 1985… Z
neznámého důvodu jsem se však nestihl ani tehdy, ani
nyní, podívat do sbírky k našemu exprezidentovi
Společnosti, k Pepovi Odehnalovi.
Přes četná pozvání mu to slibuji již pěkně dlouho, ale
teď vím, že se mi to letos musí vydařit. Tím jej na svou
návštěvu předem upozorňuji a zároveň si tím ověřuji, do
jaké míry podrobně sleduje naše internetové noviny...
No a jak je to se jménem této rostliny? Podle indicií z
polorozpadlé, vybledlé jmenovky zapíchnuté v zatvrdlé
půdě hliněného květináče jsem usoudil, že by se mohlo
jednat o Echinocereus huitcholensis. Není-li tomu
tak, ozvěte se!
Libor Kunte
|
