 |
|||||
Kaktusářské jaro 2008
|
|
Po několikaměsíční odmlce – kdy ve skleníku nebylo k focení vůbec nic – jsem opět připravil malý příspěvek do Internetových novin. Pro začátek nebude nijak rozsáhlý, pohled do skleníků ovšem slibuje, že v dalších měsících to bude lepší. K první fotce mě tak trochu inspiroval jeden z příspěvků v předminulém čísle I. N., ale hezky po pořádku. V září 2007 se přes dvě městské části Opavy přehnala povodňová vlna. Pravda, nic apokalyptického, nicméně vylitá stejnojmenná řeka si vybrala i naši zahrádkářskou osadu. Stoly s kaktusy mám ve skleníku poměrně vysoko, 110 cm vody však bylo přiliž. Polovina kaktusů se ocitla pod vodou, přičemž té druhé chyběly asi 3 cm. Při postupném prohlížení rostlin jsem dospěl k závěru, že přes vzniklé škody – rostliny odcházely postupně po několik týdnů – mohlo být výrazně hůře. Zaujaly mě některé rostliny (cca 5 ks), které vypadaly jakoby skalpované. Zdůvodnil jsem si to tak, že voda s sebou vzala něco ostrého, a to něco kaktusy poškodilo. S tímto vysvětlením jsem vydržel asi 6 týdnů. Když jsem odvážel kaktusy k přezimování, zarazilo mě, že podobně skalpované jsou i další dvě mamilárky, ovšem z tácku, který ve vodě nebyl. A tu mi to do sebe začalo zapadat. Vzpomněl jsem si na mrtvou myš ležící mezi kaktusy po povodni, kterou jsem považoval za utopenou. Nevím co její úhyn způsobilo (sežrané trny?), ale co, nebo spíš kdo mi zhyzdil kaktusy, už vím. Ostrým střihem jsem v půlce dubna 2008. Pohled na tácek umístěný ve vytápěném skleníku pod sklem mě přesvědčil, že málo co je tak silné jako touha po životě. Nejvíce poškozená Mammillaria nana L 1091 (v plné parádě jste ji mohli vidět v červnovém čísle roku 2004) nejenže pouští nové trníky, ale navíc nasadila i poupata.
Na druhém – a pro toto číslo posledním – snímku je nedávná novinka Mammillaria perezdelarosae subsp. andersoniana. Na rozdíl od nominálního druhu je subsp. andersoniana menší a plošší ( což u roubovaných rostlin zřejmé přiliž není ), zejména pak středové trny jsou rovné s černou špičkou, tj. nejsou ukončeny háčkem. Květy jsou bílé až světle růžové. Subspecie byla pojmenována na počest amerického botanika Eduarda Andersona. Naleziště Mammillaria perezdelarosae subsp. andersoniana je dle literatury poblíž městečka Villa García, v mexickém státě Zacatecas.
Jsme pro toto číslo u konce. Hezký květen a v červnu zase nashledanou.
|
