 |
Thelocactus rinconensis
…
tento známý telák, který většina z nás dlouho považovala za jasný
„nidulans“ je ve skutečnosti příslušníkem skupiny okolo pravého
Thelocactus rinconensis. Musím přiznat, že i já jsem žil v omylu
z něhož mě tentokrát vyvedl přítel Grzegorz Matuzsewski. Takové
věci se jednomu nelehko přiznávají a nebýt toho, že mám čím oplácet,
nechlubil bych se svým omylem takto veřejně. Dnes jde o jeho
nejzápadnější výskyt. Jen nedaleko odtud roste jak skutečný T.
rinconensis „nidulans“, tak i nedávno popsaný T. rinconensis subsp.
palomaensis. Není bez zajímavosti, že podobným způsobem se v krajině
střídají tyto dvě odlišné skupiny rinconensisů. Je docela dobře možné,
že okruh pravého T. rinconensis je majoritně vázaný na červeně
zbarvenou horninu (nejspíše pískovcová břidlice), zatímco okruh T.
rinconensis „nidulans“ si vybírá vápence. Třídit detailněji T.
rinconensis je možné a správné, jen to ještě asi chvíli potrvá.
 |
Gymnocactus beguinii subsp.
senilis
…
dohady o opodstatněnosti Gymnocactus (Rapicactus) beguinii subsp.
senilis, nerad to říkám, pramení často z neznalosti. Doporučuji každému
návštěvu této rostliny v přírodě i pěstování rostlin ze semen v
kultuře. Mne tento dlouhotrný krasavec uchvátil již před léty. Velmi
rád jsem se proto s Tomem a Vojtou vypravil za nimi i letos. Měli jsme
to štěstí, že kvetli a byli ve výtečné kondici. To se to potom fotí.
 |
Epithelantha bokei
Charakteristické
skořicové zabarvení jemných trníků místní formy Epithelantha bokei
poznáte i v kultuře na semenáčcích. Tento znak možná nestačí (pokud k
němu nepřidáme některé další ) na to abychom ji hned dnes prohlásili za
varietu či dokonce subspecii. To ovšem neznamená, že lze takto
geneticky zakotvenou odchylku brát na lehkou váhu. Holt, čeká nás v
epiškách ještě spousta práce. Lokalita El Chiflón je velmi specifická
stejně jako místní formy druhů. Jeďte se tam podívat a zkuste přitom
nespěchat a projít si všechny kouty. Kousek odtud je i bohaté a známé
naleziště koster dinosaurů.
|
