Kaktusářské jaro 2007 
v Opavě II.


Podobně jako v dubnovém čísle i tento můj příspěvek věnuji několika fotkám zástupců rodu Mammillaria. Druh na prvním snímku se již v Internetových novinách objevil. Nicméně při pohledu na něžné růžové květy kontrastující s hustým žlutým otrněním jsem neodolal a jednu fotku z půli dubna jsem do tohoto příspěvku zařadil. Nevím, zda-li tato mamilárka již byla popsána, já ji mám stále vedenou jako Mammillaria spec., Canon de Novillero s tím, že se jedná o přechodovou formu mezi M. laui f. dasyacantha a M. carmenae

Mammillaria spec., Canyon de Novillero, Tamaulipas, Mexico

Mammillaria uncinata patří k rostlinám, které snad nejsou na první pohled příliž efektní, přesto je považuji za velmi hezké, a vzhledem k minimálním nárokům na pěstování i velmi vděčné. Temně zelený stonek dorůstá výšky do 80 mm, a to při šířce až 100 mm. Druh je poměrně variabilní, a to zejména v počtu středových a okrajových trnů. Okrajové trny (4–7) jsou kratší, bílé; středové trny (1-2) jsou tmavší – rezavě hnědé až šedočerné –  ukončené háčkem (uncinata = háčkovitá). Dle literatury je druh rozšířen na náhorních plošinách mexických států Mexiko, Hidalgo, Queretaro, Guanajuato, San Luis Potosí a Chihuahua. Na fotkách níže je u dvou rostlin z různých sběrů dokumentována již zmíněná jistá proměnlivost tohoto druhu. 

Mammillaria uncinata CH 242

První snímek představuje sběr označený jako CH 242 – ukončení háčkem u středových trnů není nijak výrazné, okrajové trny jsou čtyři. Květy jsou růžové s tmavším středovým proužkem. Na druhé fotografii je M. uncinata ze sběru CH 611 – výrazný háček ukončující středové trny, okrajových trnů 5-7, květy žluté s tmavě červeným středovým proužkem.

Mammillaria uncinata CH 611, Salinas, San Luis Potosí, Mexico


Na dnes posledním snímku je tak trochu úsměvný důkaz, že teplé a slunečné počasí nedělá dobře jen kaktusářům a jejich píchavým oblíbencům. Jó, takový květ Mammillaria goldii, to je nějaká dobrota. Jen tak pro zajímavost, tohoto „bručouna“ zajímaly jen červené, růžové a fialové květy. Takové „schiedeany“ nebo „picty“ si ani nevšiml.

„Pasoucí se“ čmelák na květech Mammillaria goldii


Jsme u konce. Co nejhezčí květen a v červnovém čísle Internetových novin Chrudimského kaktusáře zase nashledanou.


Martin Chalupski

 

(C)

zpět