 |
|||||||
Kaktusářská zima 2006/2007
|
|
Je konec února, letošní docela zajímavá (pro nás nelyžaře) zima pomalu končí a ve sklenících začíná být znát, že jaro je na dohled. Tento únorový příspěvek bych mohl docela dobře pojmenovat „Jak se budí kaktusy“. To proto, že dva ze tří snímků ukazují, že některé kaktusy se už jara nemohou dočkat. Na prvním snímku je rostlinka se jmenovkou Echinofossulocactus (či chcete-li Stenocactus) hookeri. Ta předjarní netrpělivost je u tohoto rodu docela typická. A je to určitě dobře. On je únor při pohledu na bílé květy s fialovým středovým proužkem hned o něco hezčí. A až období květů skončí, bude možné zase obdivovat barevné otrnění.
Mammillaria canelensis – tato ze semen pana Bracka – patří určitě k ozdobám mnoha sbírek. Ono kolem a kolem, kaktusů se žlutými květy není zase až tolik. A připočteme li ke věnečku květů zdvojující věnec bílé vaty, je vše na pozadí temně zelené pokožky parádní. Jó, ne nadarmo jsou kaktusy (nejen) o detailu.
Na poslední fotce je rostlinka – Mammillaria huitzilopochtli var. niduliformis, která se snad během zimy ani „nevyspí“. Loňský prosinec ozdobila věnečkem květů, únor zase neméně efektními plody. Kdo nečte Internetové noviny pravidelně, nebo si moc nepamatuje, může si tento parádní kaktus připomenout v mém příspěvku v lednovém čísle.
Poslední můj zimní příspěvek je zdárně u konce. Doufám, že Vás trochu potěšil. Mějte se hezky a na jaře zase nashledanou..
|
