Leden 2007 ve sbírce u Pavlíčků


Tuhle kytičku s kvítkem jste už v novinách viděli, bylo to před lety (noviny, leden 2001), pak také v březnu 2004 s krásným rubínovým květem. Nyní když mi ve skleníku nic moc nekvete, vyfotil jsem pro vás stejnou rostlinu, dnes ale určitě dvojnásobné šířky, no mnohý z nás za těch šest let také trochu zesílil. A protože kytička ještě nekvete, potěšme se alespoň násadou poupátek.

Turbinicarpus pseudopectinatus v. rubriflorus PP 218

Další poupátko mne zaujalo na temínku Pediocactus winkleri. Tahle miniaturka je spolehlivě mrazuvzdorná, ovšem jen někteří specialisté se ji snaží pěstovat pravokořennou. Pěstovat P. winkleri na mrazuvzdorné podložce na skalce se dá, i to je někdy docela problém, protože ne vždy se podaří spojit dvě rostliny se stejným růstovým rytmem.

Pediocactus winkleri

Myslím, že v každé sbírce se najde bezejmenná kytka. Někdo dokonce záměrně jmenovky nepíše, říká, že nesbírá jména, ale kytky – no proto gustu...

Euphorbia spec.

Já bych ale docela rád k téhle Euphorbia jméno měl, třeba někdo z čtenářů poradí? A jak vidíte – i euforbie mohou potěšit poupátky na temeni stonku.

Ortegocactus macdougallii

Ortegocactus macdougallii poupátko nemá, ale vyfotil jsem ho z jiného důvodu. Jednak je to nápadná (a parádní) kytička i když nekvete, jednak jen vzácně je ve sbírkách vidět takhle pěkně čistá. Ona se totiž ráda nastydne, a to pak získá nehezké rezavé skvrny na pokožce. Takže – zimovat na světle a při teplotách nad 10 °C, a přes léto pod sklem, na nejteplejším místě. A ještě dodám – někdy se s tímto druhem můžete setkat i v zařazení pod rodem Escobaria.

Echeveria laui

Další poupátka představuji na Echeveria laui. Když se podíváte s přimhouřenýma očima, nezdá se vám, že na vás ta pootevřená poupata tak trochu cení zuby?

Crassula obliqua

Crassula obliqua – můžete ve sbírkách potkat i pod jménem Crassula portulacea. Je to velmi vděčná rostlina, se zajímavě vybarvenými tučnými listy, které jsou na okrajích purpurově lemovány. Kvítky jsou pravda maličké, jen okolo centimetru široké, ale kvetou v době, kdy je o jiné květy nouze, a jsou půvabné i díky svým kapičkám hustého sladkého nektaru v paždích okvětních lístků.

Crassula obliqua

Dnešní vizitu ve sbírce zakončíme pohledem na Turbinicarpus schmiedickeanus. Kvítek je sice spíše přivřený, chladno nedovolí jeho plné rozevření, ale pěkně je vidět na velmi zajímavé trny, které jsou jakoby příčně popraskané, korkovité. U Šmidliků, jak se jim (místně) familiárně přezdívá, jsou tyto dlouhé zprohýbané a korkovité trny obzvláště ceněné.

Turbinicarpus schmiedickeanus, Miquihuana

A tak zase příště nashledanou


Pavel Pavlíček
E-mail: pavlicek@chrudim.cz
 

(C)

zpět