Vážení a milí kaktusáři,
a zvláště ti, které ještě baví se koukat na moje fotky
a číst mé doprovodné laické, ale o to víc zanícené a
upřímně myšlené povídání k nim - moc děkuji za Vaši
trpělivost i shovívavost. Věřte, že se snad časem
dostanu ve svých vědomostech, ale i fotografické zručnosti,
dále, ale zatím mám pocit, že čím víc toho přečtu, tím
méně toho vím a mám v tom navíc ještě pořádnej
zmatek.
Ale k těm slíbeným gymníčkům. Teď, když
píši tyto řádky, začíná září a gymna kvetou jedna
radost a stále nasazují poupata, jako kdyby chtěly dohnat
to, co zameškaly v ta hrozná horka, co byla v červenci.
A tak věřím, že se mi podaří udělat ještě pár zdařilých
fotek, které se nebudu muset stydět Vám ukázat, protože
se mi letos, zvláště u gymen, moc nedařilo. Už poměrně
brzy z jara a pak ještě ve dvou sériích bohatě a moc pěkně
kvetlo Gymnocalycium odoratum.
 |
|
Gymnocalycium
doppianum (vlevo) spolu s G. odoratum. |
Na obrázku je společně s G. doppianum.
I u mě se letos stejně, jak uváděl přítel Chalupski v
novinách č.65, v průběhu jara objevila u několika kaktusů
hniloba, počínající v nejmladších areolách poblíž
vegetačního vrcholu. A právě toto G. dopianum se mi
podařilo „zachránit“ seříznutím napadeného vrcholu.
Uvidím, co z tohoto torza vyroste, ale příroda je mocná čarodějka
a naděje umírá poslední. Letos se mi vůbec podařilo tzv.
zachránit téměř všechny z těch pár kaktusů, co např.
ztratily kořeny, nebo jako roubované přišly o podložku.
Asi bylo dobré jaro - nebo "čím hloupější sedlák
... ale to znáte, ne?
Loni jsem na Zavírání sezony natrefil na Gymnocalycium
papschii STO 251 a hned letos mě překvapilo sice klasickými,
ale velmi pěknými květy. Mám ještě dvě VS 160, které
by měly mít květy ještě více růžovější, tak se nechám
rád překvapit. Krásou květů, ale v tomto případě i
barvou těla a vytrněním patří mezi má oblíbená gymna i
Gymnocalycium vatteri, s jedním trnem v každé areole
- no posuďte sami...
 |
|
Gymnocalycium
vatteri |
A skoro ve všech případech jsou gymny nenáročné
a snadno pěstovatelné kytky, které Vás, při troše péče,
téměř vždy odmění zaplavou pěkných květů. A gymna
mají ještě jednu přednost, zahrnují velkou škálu tvarů
a barev jejich těl a trnů - no prostě nejsou jednotvárná,
což je vidět i na následujícím Gymnocalycium
kieslingii
 |
|
Gymnocalycium
kieslingii |
nebo další nádherné Gymnocalycium
striglianum
 |
|
Gymnocalycium
striglianum |
Pro tentokrát bych se s Vámi rozloučil dvěma
pohledy na rozkvetlá gymnocalycia,
 |
|
Kvetoucí gymna,
hlavně quehliana |
jednou ze skupiny guehliana a
jednou ze skupiny damsi, mihanovichii a denudatum
 |
|
Kvetoucí gymna ze
skupiny damsi, mihanovichii a denudatum |
a jednou, pro mě už historickou fotkou z
roku 2003 Gymnocalycia mihanovichii v. fridrichii
(aspoň takový název mělo na cedulce, když jsem ho pořídil
u pana Heřtuse. A příště pár obrázků z krásného rodu
Mammillaria.
 |
|
Gymnocalycium
mihanovichii v. fridrichii |
Váš Pepa
Tichý z Olomouce
|
