 |
|||||||
Kaktusářská zima 2006/2007
|
|
Třetí prosincovou neděli chci mimo jiné využít k tomu, že připravím příspěvek do lednového čísla Internetových novin, prvního čísla roku 2007. Naštěstí se mi při mé páteční návštěvě u přítele Leo Gaje podařilo „ulovit“ pár snímků, tak mám jasno o čem budu psát. Mammillaria huitzilopochtli patří k vzhledově docela typickým mamilárkám, které jsou ozdobou sbírky po celý rok, to znamená i v době, kdy zrovna nekvetou (a kvetou nejčastěji právě během prosince). Druhové jméno bylo zvoleno podle aztéckého boha deště Huitzilopochtli. Rostlina byla objevena téměř současně Felipe Oterem, a to na kolmých slepencích nad osadou Cuicatlan, a Alfredem Lauem, v bočním kaňonu, asi 30 km severněji od nálezu F. Otera.
Po určitých zmatcích v pojmenování, byl tento hezký kaktus popsán v roce 1979. Povětšinou jednotlivý stonek dorůstá výšky až 80 mm, a to při šířce až 70 mm. Otrnění tvoří 14-30, až 4 mm dlouhých, okrajových trnů sklovitě bílé barvy, centrální trny jsou delší, dorůstají délky až 20 mm, přičemž jsou hnědé až černé barvy. Nezřídka mohou středové trny zcela chybět. Karmínově červené květy – dorůstající šířky cca 14 mm – jsou zakládány na boku rostliny, což je pro druh typické. Typové naleziště se nachází v mexickém státě Oaxaca, na soutoku řek Rio Salado a Rio Quiotepec. M. huitzilopochtli však roste i na dalších lokalitách v hraniční oblasti mezi mexickými státy Puebla a Oaxaca. První snímek představuje rostlinu pocházející ze semen sbíraných v okolí osady Cuicatlan, na druhém snímku je rostlina z areálu Matambai.
Vedle typových rostlin byla k M. huitzilopochtli v roce 1994 A.B. Lauem popsána varieta niduliformis. Pojmenování variety odkazuje na jistou podobnost zkroucených a spletených středových trnů s ptačími hnízdy (niduliformis = hnízdo tvořící). Na první pohled je mezi nominální varietou a varietou niduliformis zřetelný rozdíl, a to je pravidelný výskyt až 4 středových trnů hnědavé až černé barvy, dorůstajících délky 20-40 mm. Mammillaria huitzilopochtli var. niduliformis je rozšířena na velmi malém areálu, na stěnách bočních strží Tomellin Caňon, nad řekou Rio Santo Domingo, Arroyo Salado ve státě Oaxaca. Na fotce je rostlina ze sběru Alfreda Laua, který tento sběr označil svým polním číslem L 1495.
V tomto měsíci je můj příspěvek u konce. Mějte se moc hezky a při únorovém čísle nashledanou.
|
