Obrázky z Olomouce (3)


Foto č. 1: Kvetoucí sulcorebucie a rebucie

Drazí přátelé, stejně „postižení“  krásnou kaktusářskou vášní. Rád vyhovuji přání přítele Pavlíčka, abych pár letošních fotek kaktusů, které jsem mu zaslal k „nahlédnutí“, stručně okomentoval tak, aby se daly zveřejnit i pro širší kaktusářskou veřejnost (i když jsem s tím původně moc nepočítal). Ale každý z nás, který kytky s úspěchem pěstuje a přivede je až ke květu, se rád se svým úspěchem pochlubí, mě nevyjímaje. Tím spíš, že se snažím pěstovat naprostou většinu kaktusů pravokořenných a v podmínkách co nejvíce podobných jejich domovině.

Foto č. 2: Pohled do skleníku – stenokaktusy

Pěstování kaktusů se táhlo celým mým životem, takže některé mé nejstarší kousky mají dnes už i 28 let, ale s intenzivním kaktusařením jsem začal před čtyřmi roky, dnes má sbírka čítá cca 1700 sbírkových rostlin a 7000 ks semenáčků se specializací na gymnokalycia, stenokaktusy, epithelanty, kopiapoe, turbináče, ale mám i mnoho mamilárií, lobívií, mediolobivií a rebucií, prostě tak, jako v každé jiné sbírce.

Pro poměrně velké pracovní zaneprázdnění a z časových důvodů, jsem sbírku rozšiřoval hlavně nákupem „přes internet“ výběrem z nabídek, uváděných jak na soukromých tak i klubových kaktusářských stránkách. A v této souvislosti bych se rád zmínil o stále více se šířícím „nešvaru“ internetových prodejců, kteří zřejmě ve snaze prodat, jsou ochotni pojmenovat cokoli jménem té kytky, kterou chcete a kterou nabízejí v seznamu, ale už ji fyzicky nemají.

Foto č. 3: Pohled do skleníku – mamilárie

A jedná se mnohdy o „renomované“ prodejce - hlavně z Moravy. Mnozí také rádi „zneužívají“ skutečnosti, že mnoho kaktusů má více synonymických jmen a pak jednu kytku prodávají třeba i pod pěti názvy a začátečník, neznalý těchto skutečností nakupuje a nakupuje, což je i má zkušenost. Takže mám třeba i pět kaktusů jednoho rodu, které jsem koupil pokaždé pod „jiným“ druhovým jménem. Přesto pokaždé netrpělivě čekám na zásilku a vychutnávám si to dobrodružství, co se ze zaslaných balíčků vyklube. Ale když rostou, kvetou a dělají radost, tak to ani tak nemrzí, stejně je každá kytka jinak vytrněná a s květy různé barevné intenzity, jen si člověk udělá občas menší ostudu s tím, co má u kytky uvedeno na cedulce. Dnes už se snažím nakupovat především osobně, hlavně při návštěvách našeho kaktusářského klubu ve sbírkách kolegů během našich výletů.

Foto č. 4: Ve skleníku (1)

Víte sami podle sebe, že s přibývajícími lety přibývá i kaktusářských vědomostí, znalostí a zkušeností, ale i přesto je i docela možné, že u některého z obrázků bud uvedena kaktusářská „hovadina“, za což se předem omlouvám. Snažil jsem se dokumentovat kaktusy od samého začátku kaktusaření především v květu a dnes už vím, že to byla trošku chyba, je dobré se časem podívat i na to, jak kaktus rostl, vyvíjel se, vytrňoval a vybarvoval se. Proto dnes fotím i nekvetoucí rostliny, ale jejich krása vynikne opravdu až v květu.

Foto č. 5: Ve skleníku (2)

A tak se během sezony kvetení opakuje denně stejný rituál - po příchodu z práce rovnou do skleníku, abych stihl vyfotit kytky co ten den kvetly ještě než se květy zavřou - hlavně u lobivií - znáte to sami. A to málo, co v tom kvaltu při focení dopadlo celkem slušně, si dovolím, s drzostí sobě vlastní, Vám zde postupně ukázat. Nejprve a úvodem pár pohledů do mého „skleníčku“, který je dnes už hodně malý a mým snem je aspoň jednou tak velký - známe to všichni - pořád ty kytky nejsou kam dávat. Takže k těm rozkvetlým kytkám asi až příště.

Zdraví Pepa Tichý z Olomouce

 

 

(C)

zpět