Kaktusářský podzim 2006 v Opavě I.


O předposledním říjnovém víkendu již máme za sebou první mrazivé ráno – 17. 10. jsem měl ve skleníku -1,8 oC – nicméně druhá polovina října zatím vypadá – co se počasí týče – docela fajn. Dvě fotky, které Vám dnes nabídnu jsem nicméně pořídil už v druhé polovině září, a to bylo venku přece jen veseleji.

Astrophytum capricorne vděčí za své druhové pojmenování jisté podobnosti trnů s kozími rohy (capricornis = kozorohý). Nejedná se o nikterak drobné kaktusy. Stonek může v dospělosti dorůstat výšky až 600 mm, a to při šířce 150 mm. Podobně jako u (většiny) jiných astrofyt zaujme i laika vločkování – bílé vložky na tmavě zelené, matné pokožce. Na nejmladších partiích stonku bývají vločky hnědorezavé. Z areol vyrůstá 5 – 8 hnědých (později šedých) zakroucených trnů, ty mohou dosahovat délky 70 – 80 mm, přičemž nad temenem stonku bývají hustě spletené. Skutečnou ozdobou rostlin jsou až 70 mm široké lesklé květy žluté barvy, barva jícnu je tmavě červená.
A. capricorne patří k rostlinám, jež jsou značně variabilní (různé vločkování i vytrnění), a to na jednom nalezišti. Toto zajímavé astrofytum roste na rozlehlém území v jižní části mexického státu Coahuila a vyskytuje se rovněž ve státě Nuevo León. Rostlina na snímku kvetla letos poprvé, a to při šířce stonku cca 40 mm. Jedná se o rostliny ze sběrů označených jako var. major, z lokality La Rinconada v mexickém Nuevo León.

Astrophytum capricorne var. major RS 81 
La Rinconada, Nuevo León, Mexico

Na další fotce mám Oreocereus (snad celsianus?), který chce dokázat, že mu podzimní střídání teplých dní s chladnými nocemi, spolu s docela výrazným větráním v stolovém pařeništi jde k duhu. Celé léto nic moc – jakoby tam ani nebyl – a na podzim si ozdobí temeno nádherným vytrněním.

Oreocereus celsianus

A touto fotkou oreocereusu, vyskytujícího se na lokalitách
 jižní Bolivie a severní Argentiny, se pro toto číslo s Vámi rozloučím. 
Co nejdéle trvající teplý podzim a za měsíc nashledanou.


Martin Chalupski

 

 

(C)

zpět