|
Září bylo krásné, snad tak pěkné
nepamatuju, a že něco pamatuju! Zamykáním sezóny září
skončilo, a skončilo i hezké počasí, 4. říjen už je
typicky podzimně sychravý. Takže končíme se zaléváním,
kytičky teď vyschnou, vyzrávají a připravují se na skoro
půlroční půst. Už ani nic moc nekvete, letos i ty
ariokarpusy odkvetly tak nějak rychleji. A tak se podívejme
na to políčko Ariocarpus agavoides (PP 208) – no,
když to takhle rozkvete, tak těžko oko odtrhnout.
 |
|
Ariocarpus agavoides
spolu s A. kotschoubeyanus v. albiflora |
Hned vedle kvetou A. kotschoubeyanus
var. albiflora, ty rostou na jedné straně města
Tula, nejznámější je místo u křižovatky, kde se otáčejí
náklaďáky, a vůbec jim nevadí, že rostou přímo ve
vyjetých kolejích. Zato agavoidesky rostou na druhém kraji
města, vlastně na smetišti, a jsou decimovány erozním
odplavováním terénu, takže nalézt je zde je čím dál tím
obtížnější.
 |
|
Ariocarpus agavoides
„var. zachari” |
Poměrně nedávno byla nalezena další
populace Ariocarpus agavoides, asi 40 km jižně od
Tuly. Zpočátku se soudilo, že rostliny se od sebe příliš
neliší a že se jedná o populaci identickou s tou
typovou na okraji Tuly. To je ale omyl, jak ukázalo pár let
pěstování.
 |
|
Ariocarpus agavoides
„var. zachari” |
Obě formy lze totiž od sebe velmi snadno
odlišit, rostliny jižní populace mají výraznější a více
vyvatované areoly se zřetelnými 2 až 4 trníky, jsou jaksi
kompaktnější, s hustějším počtem širších
tuberkulí. Tuberkule jsou na povrchu poněkud dovnitř promáčklé
(konkávní), zatímco tulské rostliny mají povrch tuberkule
v horní polovině častěji plochý až vně vydutý.
 |
|
Ariocarpus agavoides
„var. zachari” - detail květu |
Protože mi místo, kde tato forma roste,
prozradil můj dobrý přítel a znalec mexické flóry Milan
Zachar, pracovně jsem si kytku pojmenoval na Ariocarpus
agavoides var. zachari. Třeba si někdy udělám
trochu času a uveřejním platný popis.
 |
|
Pro porovnání -
Ariocarpus agavoides - typ |
A ještě jedna zajímavost ze sbírky. V roce
2001 jsem při návštěvě poblíž Mnichova od Josefa Buška
dostal pár semínek Ariocarpus retusus. Říkal, že
bydlí kousek od Las Tablas, v areálu lomu, kde se těží
vápenec. Mluvil i o tom, že zatímco v okolí mají
retususy spíše bělavé květy, tato populace má květy
zbarvené do růžova, a protože navíc mají velmi zajímavě
zvrásněné tuberkule, říká se kytkám z této
populace var. magnificus (skvostný, vznešený). Mimo
jiné – semena pod stejným názvem byla nabízena i v katalogu
Gerharda Koehrese (BRD).
 |
|
Ariocarpus retusus
„var. magnificus” - detail |
Letos mi tyhle kytičky prvně vykvetly,
jejich květy jsou opravdu velké, a zajímavý tvar širokých
bradavek je dobře vidět na detailním obrázku.
 |
|
Ariocarpus retusus
„var. magnificus” s květem |
V listopadu zase nashledanou!
|
