Několik poznámek
k výsevům do perlitu

Protože mám ve zvyku neustále listovat jak v časopise, tak v I. N. (a protože jsem lump a čtu napřeskáčku a ledascos až po roce), narazil jsem při revizi starších ročníků I. N. na pojednání o výsevech do perlitu od pana Douděry z Plzně. Protože já seju do perlitu už od dob botanického zahradničení, dovolím si několik zkušeností a poznámek k výsevům a použití perlitu vůbec.

Původně jsem sel do hrubého Agroperlitu do nenavrtaných krabiček od zavináčů, kde byl problém s doplňováním vláhy. Činil jsem tak velice pracnou metodou za pomocí střičky a zavlažoval až do chvíle, kdy perlit začal stoupat, nadnášen vodou za spolupráce Archimédova zákona.

Poté vyseto, zavíčkováno a odloženo mimo dosah slunce, po dvou měsících otevřeno bylo připraveno k přepichování. Nevýhody tohoto systému :

• pokud byla snížena či spotřebována hladina vody, výsevy zasýchaly a rostlo to mizerně
• pokud se zapomnělo přepíchat včas, byl perlit natolik prokořeněn, že uvolňováním,, balvanů“ perlitu se kořínky silně poškodily
• aplikovatelné pouze do nízké vrstvy materiálu

Jemný ,, zednický“ perlit jsem samozřejmě zkoušel taky, ale podobné problémy, o jakých se zmiňuje pan Douděra, mě od toho odradily velice záhy.

Dnes jsem kajícným navrátilcem k Agroperlitu, leč vylepšil jsem metodu o mírné prosetí materiálu, čímž jsem ty nejhrubší částice oddělil (hle – vynikající materiál do půdních směsí – bez prachu daleko lepší, než cokoli podobného). K výsevům používám granulaci okolo 2 – 3 mm bez prachových částic, vysévám do chrudimských a větší porce do krabiček od tvarohu – do chrudimských krabiček se vejdou dvě. Pominu –li mírné nepohodlí při prosévání – výsledek – úplná paráda. 

Při výsevu prostě naplním květináčky, do misky naleju vodu s hnojivem a Previcurem, nechám nasát, vyseju mořidlem opatřená semena a po dolití trochy vody do misky zavíčkuju a hotovo. Žádná pařba, žádné svinění, žádné řasy, žádný problém s potulnými kořeny. 

Problém pouze jeden a ten vyplývá z nepatrného objemu výroby Agroperlitu : v téže továrně na témž stroji či lince se vyrábí i hygrofobní čili voduodpuzující verze čertví na co. Při přejíždění výroby se vždycky něco maličko smíchá a výsledek – perlit tu vodu né a neveme. Když na to přijdete hned před výsevem, je to dobré, jinak se se semeny rozlučte. Trošku to jde ,, léčit mlžením shora, ale výsledek to valný nemá. Dnes tedy zkouším cca na 100 naplněných květníků jeden, jak rychle a moc-li nasaje vody. Což činím nalitím známého množství vody do mističky, do které postavím květník naplněný testovaným perlitem, no a po pěti minutách změřím , kolik té vody tam zbylo. 

Spousta lidí tomu nevěří a vysévá si po svém. Jasně – pokud Vám to funguje a není Vám líto času, OK. Pokud nejste spokojeni, zkuste tenhle Perlit a uvidíte, alespoň budete mít možnost volby.

Protože jsem osoba šetrná – a kdo se s tím má porád sejt – tak použitý perlit od výsevů míchám rovnou do směsi na přepichování, je to príma a ušetříte. Pochopitelně, pokud se mi podaří nějaká mykokultura vypěstovat, tak holt celek letí do popelnice nebo na zavážku. Ale povím Vám, ta paráda, když vyjmete pinzetou semenáček z výsevního květníčku, lehce pohladíte kořínky a bez jediné cizí částečky sadíte do misky – je to věc.

Kupodivu, stejně ba snad lépe se mi osvědčuje Perlit, respektive jeho hrubá frakce ve směsi na starší rostliny a sbírkové kusy. Všichni jistě znáte tu dřinu s čištěním kořenů při přesazování. Používám substrát složený z hrubého Perlitu, písku, rašeliny a maličko kompostu. Kořeny v tom rostou přestrašlivé, řepy u dvouletých rostlinek o průměru 1,5 – 2 cm nejméně stejně silné a 5 – 6 cm zdélí nejsou výjimkou. 

Při přesazování – nejraději v přechodu letních veder – červenec až srpen - nechám rostlinky vyschnout, no a pak hřeším proti předpisům o hygieně kořenů. Kytku vyklopím z květináče, pokud není napadena čímkoli, zatřepu nad mísou kořeny o ruku a výsledek: vše staré, nepotřebné nebo uhnilé odpadne se sypkým substrátem a na koncích takto přirozeně samozakrácených kořenů jsou občas již špičky čekacích kořínků. Kytičku posadím nad květník a sázím obvyklým způsobem. 

Jen do menších květináčků dávám ten písek, co přes síto propadne, do větších ten, co na sítu zůstane. Pokud rostliny „pijou“ a jsou zdravé, tak i v 10 x 10 cm kontejnerku je substrát s Perlitem suchý do  týdne po zálivce. Pokud jste někdo u mě byli, tak posoudíte, nakolik se to kytkám líbí.

Takže se přimlouvám za Perlit, je to fakt požehnání pro líné.