Zálivka
Červen je období, kdy kaktusy nejvíce
rostou a kdy si žádají nejvíce vody. Neexistuje pravidlo,
zda zalévat jednou týdně, jednou za čtrnáct dnů... -
Pravidlem s velkým P je: zalévej tehdy, když je substrát
suchý. Malé květináčky třeba denně, velké třeba až
za týden - záleží na venkovní teplotě, v chladném počasí
substrát v květináči vysychá pomaleji než při teplotách
vyšších.
Červnovou zálivku v době, kdy jde měsíček
nahoru, je vhodné doplnit o umělé hnojivo s malým obsahem
dusíku, vhodná jsou hnojiva pro vyzrávání plodu a květu.
V této době rostliny nejlépe přijímají živiny a dobře
přirůstají. V praxi dodržuju pravidlo, nezalévat 2 dny před
a 4 dny po úplňku. (úplněk bude 22. června, takže
nejvhodnější termín je tento týden)
Často se nás ptají, jestli je lépe zalévat
svrchu či spodem tak, že se substrát nasákne otvory ve dnu
květináče. Sám doporučuju systém nasáknutí spodem, ale
pokud je sbírečka v míse, kde jsou umístěné malé i větší
květináčky, pak je to poněkud problém, neboť ty malé
potřebují častější zálivku, než velké. Takže po
jednorázovém podmoku pak stejně nastupuje konvička a
individuální zálivka tam, kde je substrát suchý.
A ještě jedna rada. Pokud v některém květináčku
zůstává substrát vlhký, je to známka, že kořeny
nepracují. V takovém případu kaktus z květináčku
vyklepneme, kořeny opláchneme a prohlédneme. Jsou-li nepevné,
bez lesku a života, vezmeme nůž a řežeme až tak vysoko,
dokud se nám neobjeví čistý bílý řez. Často musíme uříznout
kořeny celé a třeba i část těla tak, abychom se dostali
na čisté pletivo, bez hnědých skvrn. Řeznou ránu pak
zasypeme práškovým stimulátorem kořenění a na suchu a
ve stínu čekáme někdy i několik měsíců, než se objeví
špičky čekacích kořínků. Někdy z rostliny zbude tak málo,
že není jiná možnost záchrany, než zbytek naroubovat.
Roubování
Červen je pro roubování tou nejvhodnější
dobou. Rouby se dostanou brzy do rychlého růstu a do podzimu
budou připraveny k zastavení růstu a na zimování.
Totéž, co doporučuji pro zálivku, platí i
pro roubování. Rouby v období okolo úplňku špatně přirůstají.
Roubovat začínám zase tak asi 5 dnů po úplňku.
Roubování je činností pro pokročilejší
kaktusáře a cílem je obvykle to, abychom kaktusům s
choulostivějšími a tedy na pěstitelské chyby náchylnějšími
kořeny nahradili celou spodní část za kořeny odolné, za
kořeny které nejsou náchylné na hniloby způsobené přemokřením.
Roubujeme také pokud chceme urychlit růst a
tím i kvetení a plození vzácnějších kaktusů a novinek.
Roubováním urychlíme kvetení často i o několik let. Nedávno
jsme ve střední Americe pro svět a vědu objevili úplně
nový druh kaktusu, poté, co jsme v únoru vyseli několik
semínek a semenáčky jsme za dva měsíce naroubovali,
vykvetly a daly nám další semena už v listopadu téhož
roku. Bez roubování tuto periodu odhaduji tak na pět let.
Letnění kaktusů
Já jsem zuřivý zastánce letnění kaktusů
mimo skleníky nebo poličky za okny bytů. Kaktusy pod volným
nebem, v době od poloviny května až do poloviny září, nádherně
prosperují, rostou více do šířky než do výšky, prodlužují
své trny a vytvářejí množství vaty či chlupů, jsou
mnohem silnější a zdravější, než jejich kolegové ve
sklenících. Když sem tam zmoknou, vůbec to nevadí. Je jen
nutné je ochránit v době déletrvajících dešťů a plískanic,
které nás mohou i během léta překvapit. Kaktusy na volném
umístění, jen pod skleněným či plastovým nebo foliovém
přístřeškem navíc mnohem déle kvetou, kdežto rostliny
ve vedru skleníku odkvetou bouřlivě a za třetinu doby, než
ty venku. A tak se můžeme třeba s květy echinocereusů
venku těšit i čtrnáct dnů, než zavadnou.
Při letnění je ovšem nutné dbát na jednu
zásadu. Sluníčko je po zimním odvyknutí může sežehnout
stejně, jako naši kůži, vystavíme-li ji najednou
dlouhodobě sluníčku. Zpočátku je tedy třeba stínit - třeba
nátěrem přístřešku vápenným mlékem, zafixováním nějaké
průsvitné textílie a podobně. Tak, jako naše záda, i
kaktusy na slunce postupně zvykáme.
|
