Dnes to vezmu velmi stručně, neboť je asi
nejvíce hektické období kaktusářova roku, a času se
zoufale nedostává. Zima skončila naráz a nástup hezkého
počasí si žádá stěhování kytek, oproti jiným rokům
dost opožděného. Takže přátelé – je třeba
nedostatkem světla zchoulostivělé rostliny stínit a na
sluníčko zvykat jen velmi opatrně. Radit umím dobře, ale
pár kytek jsem už zase pěkně připálil.
Podařilo se mi udělat pár obrázků – tak
jen velmi stručně a skoro bez komentářů:
 |
Echinocereus coccineus SB
236
První obrázek nám představuje Echinocereus
coccineus SB 236, z pohoří Jarilla Mts., v Novém
Mexiku. Velmi pravděpodobně snáší i silnější mrazy,
ale po letošních ztrátách radím – raději moc
neriskovat!
 |
Echinocereus parkeri var.
gonzalezii
Přelom dubna a května je obvykle dobou začátku
kvetení echinocereusů. I když je letos 10 – 14 dnů zpoždění,
i tak je při akci „Otevírání skleníků“ na co se dívat.
Tohle je Echinocereus parkeri var. gonzalezii.
 |
Echinocereus roetteri HK 1284
Dalším šperkem je Echinocereus roetteri
HK 1284. Jeho prašníky jsou hodně chudé na pyl – asi to
bude přece jen přírodní hybrida. Ale na kráse jí to
nijak neubírá.
 |
Gymnocactus hintonii
Málo známý je Gymnocactus hintonii,
tenhle pochází ze semen, která mi daroval Jarda Šnicer.
 |
Sclerocactus cloveriae
Sclerocactus cloveriae roste ve
Farmingtonu v Novém Mexiku.
 |
Ancistrocactus
brevihamatus
Ancistrocactus brevihamatus také pochází ze
sběrů Jardy Šnicera. Našel ho u Aqua Chile v Coahuila.
 |
Thelocactus freudenbergeri
A poslední obrázek – Thelocactus freudenbergeri. Semínka jsem našel
kdysi v údolí Grutas Garcia, severozápadně od
Monterrey. Rostou tam na velmi malém území, údolí je uzavřené
a vede do něho jen jedna cesta. Rostlinka na snímku je
mnohem hezčí, než rostliny na lokalitě, protože vápenka,
která drtí natěžený vápenec, vypouští tuny prachu právě
na svahy, kde rostou tihle krasavci.
|
