František Šibal z Nasobůrek dodává semena lobivií
do naší nabídky. Jeho kytičky jsou vyfocené na jiném místě
tohoto vydání. Kaktusy to jsou parádní, velmi dobře pěstované,
a tak jsme se Františka zeptali, jak to dělá, že je to
taková paráda.
 |
|
Zjistil jsem, že mi chybí fotka Franty Šibala.
A tak ji
aspoň nahradím fotkou budoucího kaktusáře
– Šibala
mladšího.
|
No – a to je jeho odpověď k pěstování
lobívií od jara do jara:
Dle počasí – kolem začátku března – přemístím
ze zimoviště lobivky do netopeného skleníku na probuzení.
Tam jsou asi 2 – 3 týdny, pak, pokud už venkovní počasí
dovolí, přenáším je na letní stanoviště. To jsou
venkovní stoly, nahoře s možností překrytí folií.
Pro ilustraci – kousek je jich vidět na obrázku, vpravo za
skleníkem.
Noční teploty kolem bodu mrazu nevadí, rostliny jsou
zatažené, nemají vodu, téměř všem v tuto dobu zčervená
pokožka. První zálivku aplikovat až kolem poloviny dubna,
zase dle počasí, pokud možno deštěm. Pak už se příroda
stará sama. Když často prší, zakrývám folií, když je
příliš sucho, přijde na řadu konev.
Kolem poloviny června začínají kvést (některé dříve,
například L. famatimensis) a začínají práce se sprašováním
květů. Rostliny před rozkvětem přenáším pod kryty z komáří
sítě. Sprášené květy (budoucí plody) označím podkovičkou
ze zvonkového drátku, a až po uvadnutí je vracím zpět na
své místo.
- Podkovička z drátku – kontrolovaně opylený
květ
Potom přichází čas sklizně plodů, semena vydrolím a
vyperu. Kolem poloviny září už je chráním před deštěm,
ale při jasných nocích je odkrývám a dopřeju jim bohatou
rosu. Ráno jsou úplně mokré, nádherně vybarvené vlhké
trny jsou požitkem. Ke kořenům se už ale vlhko nedostane,
podle mne by to už bylo jenom ke škodě. Rostliny nechávám
venku nejméně do konce října, záleží na počasí, ranní
mrazíky kolem -4 °C nevadí. Rostliny jsou už zatažené,
není co by v nich zmrzlo.
Jakmile pak přicházejí trvalejší nižší teploty, přenáším
lobívie na zimování do suché místnosti, kde topení s ventilátorem
je nastaveno na teplotu 5-8 °C. V únoru pak začínám
přesazovat co je třeba. Raději přesazuju v době
vegetačního klidu, zdá se mi to lepší. Substrát (stále
stejný) musí být ale suchý, kořeny ještě nefungují,
uhnily by.
Celkově se dá říci, že mole lobívie spíše než já
pěstuje příroda, mé zásahy do pěstování jsou minimální.
Nechráním je ani při letních vedrech a stíním je jen výjimečně
tím, že je přehodím folií, boky zůstávají volné –
pohyb vzduchu je nutný. Je třeba si uvědomit, že jsou to
horské rostliny a nehýčkat je. Odmění se krásnými květy
a hlavně bohatým vytrněním. Také je nehnojím žádným
hnojivem, když přestanou růst, raději je přesadím do čerstvé
zeminy.
Výsev semen: Vysévám úplně obyčejně, do krabiček od
nanukových dortů. Výsev umístím doma za oknem, kam téměř
nepřijde slunce. Substrát přepařím: zemina z vlastního
kompostu + písek do zrnění 2 mm, v poměru 1:1. Semena
vysévám většinou v průběhu druhé poloviny března,
dřívější výsevy ničemu nepomohly, drobné rostlinky se
jen více vytahovaly. Ve druhé polovině dubna výsevy přenáším
do netopeného skleníku. Poprvé pikýruji koncem června až
začátkem července. První zálivka přepíchaných
rostlinek s přídavkem protiplísňového přípravku
Previkur Sl 607 (ten dávám i do zálivky pro výsev). Asi 2x
přihnojím přípravkem Kristalon Start. Další pikýrování
až cca za rok po výsevu, obvykle začátkem března, kdy
jsou ještě ve vegetačním klidu. Potom další přepíchání
podle potřeby, obvykle zase až za rok, opět ve vegetačním
klidu. Substrát je stále stejný, jen písek už je hrubší,
propařování v této fázi už pokládám za zbytečné.
František Šibal, Nasobůrky 106, 783 21
Chudobín
- Po uzávěrce nám došla fotografie majitele sbírky,
ten je uprostřed mezi známým pěstitelem gymnokalicií
Ivanem Miltem (ten bělovlasý) a belgickým kaktusářem
panem Lambertem (vpravo).
|
