Jak to dělá Franta Šibal?


František Šibal z Nasobůrek dodává semena lobivií do naší nabídky. Jeho kytičky jsou vyfocené na jiném místě tohoto vydání. Kaktusy to jsou parádní, velmi dobře pěstované, a tak jsme se Františka zeptali, jak to dělá, že je to taková paráda. 

Šibal mladší

Zjistil jsem, že mi chybí fotka Franty Šibala.
 A tak ji aspoň nahradím fotkou budoucího kaktusáře
 – Šibala mladšího.

No – a to je jeho odpověď k pěstování lobívií od jara do jara:


Dle počasí – kolem začátku března – přemístím ze zimoviště lobivky do netopeného skleníku na probuzení. Tam jsou asi 2 – 3 týdny, pak, pokud už venkovní počasí dovolí, přenáším je na letní stanoviště. To jsou venkovní stoly, nahoře s možností překrytí folií. Pro ilustraci – kousek je jich vidět na obrázku, vpravo za skleníkem.

stoly vpravo za skleníkem

Noční teploty kolem bodu mrazu nevadí, rostliny jsou zatažené, nemají vodu, téměř všem v tuto dobu zčervená pokožka. První zálivku aplikovat až kolem poloviny dubna, zase dle počasí, pokud možno deštěm. Pak už se příroda stará sama. Když často prší, zakrývám folií, když je příliš sucho, přijde na řadu konev.

Kryty proti nežádoucímu opylení

Kolem poloviny června začínají kvést (některé dříve, například L. famatimensis) a začínají práce se sprašováním květů. Rostliny před rozkvětem přenáším pod kryty z komáří sítě. Sprášené květy (budoucí plody) označím podkovičkou ze zvonkového drátku, a až po uvadnutí je vracím zpět na své místo.

Lobivia acanthoplegma var. patula ZCB 309

Podkovička z drátku – kontrolovaně opylený květ

Potom přichází čas sklizně plodů, semena vydrolím a vyperu. Kolem poloviny září už je chráním před deštěm, ale při jasných nocích je odkrývám a dopřeju jim bohatou rosu. Ráno jsou úplně mokré, nádherně vybarvené vlhké trny jsou požitkem. Ke kořenům se už ale vlhko nedostane, podle mne by to už bylo jenom ke škodě. Rostliny nechávám venku nejméně do konce října, záleží na počasí, ranní mrazíky kolem -4 °C nevadí. Rostliny jsou už zatažené, není co by v nich zmrzlo.

Jakmile pak přicházejí trvalejší nižší teploty, přenáším lobívie na zimování do suché místnosti, kde topení s ventilátorem je nastaveno na teplotu 5-8 °C. V únoru pak začínám přesazovat co je třeba. Raději přesazuju v době vegetačního klidu, zdá se mi to lepší. Substrát (stále stejný) musí být ale suchý, kořeny ještě nefungují, uhnily by.

Celkově se dá říci, že mole lobívie spíše než já pěstuje příroda, mé zásahy do pěstování jsou minimální. Nechráním je ani při letních vedrech a stíním je jen výjimečně tím, že je přehodím folií, boky zůstávají volné – pohyb vzduchu je nutný. Je třeba si uvědomit, že jsou to horské rostliny a nehýčkat je. Odmění se krásnými květy a hlavně bohatým vytrněním. Také je nehnojím žádným hnojivem, když přestanou růst, raději je přesadím do čerstvé zeminy.

Výsev semen: Vysévám úplně obyčejně, do krabiček od nanukových dortů. Výsev umístím doma za oknem, kam téměř nepřijde slunce. Substrát přepařím: zemina z vlastního kompostu + písek do zrnění 2 mm, v poměru 1:1. Semena vysévám většinou v průběhu druhé poloviny března, dřívější výsevy ničemu nepomohly, drobné rostlinky se jen více vytahovaly. Ve druhé polovině dubna výsevy přenáším do netopeného skleníku. Poprvé pikýruji koncem června až začátkem července. První zálivka přepíchaných rostlinek s přídavkem protiplísňového přípravku Previkur Sl 607 (ten dávám i do zálivky pro výsev). Asi 2x přihnojím přípravkem Kristalon Start. Další pikýrování až cca za rok po výsevu, obvykle začátkem března, kdy jsou ještě ve vegetačním klidu. Potom další přepíchání podle potřeby, obvykle zase až za rok, opět ve vegetačním klidu. Substrát je stále stejný, jen písek už je hrubší, propařování v této fázi už pokládám za zbytečné.

František Šibal, Nasobůrky 106, 783 21 Chudobín

 

Po uzávěrce nám došla fotografie majitele sbírky, ten je uprostřed mezi známým pěstitelem gymnokalicií Ivanem Miltem (ten bělovlasý) a belgickým kaktusářem 
panem Lambertem (vpravo). 

Pavel Pavlíčel
e-mail: pavlicek@chrudim.cz 
 

(C)

zpět