Jarní výstava v Praze 2005

Jarní výstava v Praze se konala od 11. do 26. června 2005 v Botanické zahradě v Praze Na Slupi. Vstupné činilo pro dospělého 30 Kč. Hned u vchodu byl prodej a to i zahraničních a antikvárních knih a časopisů a také již tradiční a výborný prodej květníků a nejrůznějších kaktusářských potřeb. Byl jsem přítomen, když jeden z návštěvníků koupil 600 kusů květníků velkosti 5, ovšem vzápětí bylo bez problémů telefonicky doobjednáno doplnění.

Výstava měla tento program:

Výstava byla opět výborně organizačně i esteticky uspořádána. Jednak ve výstavní části byly výše popsané expozice, zaujaly mě Thelocactusy, hodně bylo letos sukulentů a podle mého mínění velmi vkusně aranžovány. 

Cením si i vzpomínky na Karla Sokola a jeho fotografie, celá stěna s fotkami byla krásná, navíc atmosféru navodila i expozice tilandsií v blízkosti. Myslel jsem, že v obvykle výborných výstavách v Praze snad již nelze nic vylepšit, ale byl jsem příjemně překvapen svou mýlkou. 

Kromě tématických expozic byl velmi chytře postaven důraz na soutěž půl metru z mé sbírky. A musím říci, že co expozice, a těch bylo opravdu hodně, to velmi krásné rostliny, zařadil jsem celkem náhodně jen pár fotek, byť by si jistě zasloužili všichni soutěžící v této kategorii zmínku. 

Takže soutěž o půl metru sbírky a dále soutěž o nejhezčí kaktus a soutěž o nejhezčí sukulent a vystaveny byly i krásné poháry pro vítěze. Vítěz pak bude určen a základě ankety, tj. anketní lístky vyplňovali návštěvníci a tuším, že snad 100 těch, kdo anketní lístky vyplnili, má být odměněno, ale omlouvám se čtenářům, že číslem odměněných si nejsem jist. Musím říci, že zájem o vyplňování anketních lístků byl velký.

Prodejní část byla jako vždy výborná. Rostlin hodně a daly se najít i věci, které nemá ani kaktusář již trochu pokročilejší, ceny považuji za přijatelné a navíc letos opravdu nemám, co bych vytkl ohledně kvality rostlin, ani žádnou výtku k dobré kvalitě v podobě výjimky jsem nezaznamenal. 

Uspořádaní rostlin k prodeji bylo chytře vymyšleno, takže se návštěvníci nijak zvláště netísnili. Vůbec prostor byl dostatečný a atmosféra uvolněná a obecně velmi přátelská a příjemná.

Organizátoři zvládli vše zase na jedničku. Poradci (obecně docela nenápadní mezi kvantem lidí) byli k dispozici každému zájemci. U pokladny dělba práce perfektní, takže během chvilky byly rostliny z košíčků (do nichž si je samoobslužnou formou návštěvníci vybrali) vyndány a spočítána cena, druhý organizátor balil a za pomoci dalšího umístil do tašky. Fronty prakticky mizely v řádu nepatrných minut. K dispozici opět byla antuka a substrát. Chytré bylo umístění laviček a židlí, pro ty, kdo si chtěli chvilku oddechnout, ale třeba i podiskutovat či jen popovídat.

Návštěvníků bylo hodně a zase v nejrůznější věkových kategoriích, dost žen, a jak jsem pozoroval, byli to návštěvníci veskrze poučení, trochu mě překvapila znalost sukulentů, hlavně ženy zřejmě jsou v této kategorii na postupu.

Pražská výstava se mi líbí vlastně vždy. Tentokrát jsem byl docela nadšen – atmosférou klidu, přátelství, ale i estetickými vjemy, s nimiž pořadatelé programově pracovali, nápady, když dost valnou část výstavy tvořily špičkové kaktusy sběratelů v soutěži půl metru mé sbírky a výstava tedy byla nejen krásná, ale i různorodá a navíc návštěvníci byli motivováni soutěží dívat se na rostliny trochu jinýma očima než obvykle, byli „vtaženi do děje”. 

Za sebe organizátorům děkuji, nejen za práci s přípravou výstavy a krásné kaktusy a sukulenty, ale za propagaci myšlenky kaktusářství v této nevtíravé a přínosné formě.