Říjen – to jsou květy ariáků. Takže první obrázek
představuje ten nejvzácnější – Ariocarpus bravoanus.
Když se nám něco líbí, můžeme vykřiknout „bravo!”
– ale to jméno bravoanus má úplně jiný původ.
 |
Kvetoucí Ariocarpus bravoanus
Byl popsán na počest paní HELIA BRAVO-HOLIS, profesorky
z Institutu biologie v mexickém Chapultepec. Letos mi
jich kvetlo najednou asi 50, myslím, že příští rok bude
semen tolik, že se dostane na všechny zájemce a ještě i
na pořádný výsev.
 |
Ariocarpus bravoanus - detail
A teď jeden květináček s kytičkama, které jsem
si dovezl v roce 1990. Jsou to rostliny z okolí
Aramberri, dnes si přesné místo nepamatuju, ale je vidět,
že tvarem svých trojhranných tuberkulí hodně připomínají
A. trigonus, takže bych je směřoval spíše k Marmolechos,
kde se mezi retususům podobnými kaktusy často vyskytují i
tyhle.
 |
Ariocarpus confusus
Zajímavé je, že dvě kvetou červeně a dvě bíle. Na
lokalitách A. confusus je to většinou tak, že bíle
kvetoucí kytky jsou velkou výjimkou. A tady ze čtyř náhodně
nalezenými drobnými semenáčky (tehdy měly asi 2 cm šířky)
je to přesně na polovinu. To je ale velmi zajímavá náhoda!
 |
Ariocarpus retusus f. magnificus
Ariocarpus retusus f. magnificus – tohle
(katalogové) jméno se často objevuje v Německu. Já
je mám ze semen od německého přítele, který tyhle
rostliny studoval přímo v Las Tablas, v místě,
kde je dneska lom, který je oplocen a střežen. I my jsme se
do toho místa chtěli v minulosti dostat, ale už to
nebylo možné. Magnificus lze přeložit jako skvostný,
vznešený nebo nádherný.
 |
Ariocarpus retusus f. magnificus
Letos jsem ho viděl poprvé kvést, a myslím, že to jméno
je docela výstižné. A ještě jedna zajímavost. V této
oblasti se hodně vyskytují retususy, jež odpovídají
stavbou bradavek, které spíše trčí z terénu nahoru,
rostlinám, typu A. retusus subsp. scafarostroides.
Tady u Las Tablas je ale prý ostrůvek rostlin se širokými
a „tučnými“ bradavkami. Letos mi tahle kytka kvetla
poprvé, jsem zvědav, jestli ostatní pokvetou stejně půvabně.
 |
Brachychyton a Petruška
Předloni se vdávala kamarádka naší Pavlínky. Dostala
od nás dárek – rostlinu se jménem Brachychyton. Přišla
se zeptat, jestli by ji už neměla přesadit. No ještě to
není nutné, asi by ve větší míse tvořila tu tlustou
spodní část spíše pod zemí. Ale překvapilo mne, jak ta
kytka u ní krásně narostla a vytvořila tu atraktivní
ztlustlou, do spirály zakroucenou nadzemní část. Tak jsem
se dozvěděl, že lépe než v přehřátém skleníku
se jí daří při nižších teplotách na slunném místě v bytě.
No – a protože jsou obě pěkné, tak jsem použil svůj foťák…
 |
Digitostigma caput-medusae
Na zamykání sezóny přišel i dr. Petr Antálek. Udělal
si u nás také pár obrázků a píše: „Na
netu jsem četl tu lapálii s Digitostigma c-m. Tak ti
aspoň posílám fotku, jak jsem je fotil já, jak je vidět,
jsou ještě celé.... (foceno v sobotu v poledne). Taky sis
posteskl, že jsi neměl čas na focení, tak posílám ještě
pár navíc.“
No a poslal mi obrázek tří rostlinek, včetně té, která
byla o hodinku později o jednu bradavku kratší. To byly ovšem
ještě focené za sklem.
 |
Ariocarpus retusus f. minimus PP
569
Poslal mi taky ariáček, který je šířen jako A.
retusus f. minimus PP 569, od Casillas – těsně
za hranicí NL, již v Coahuila. Nacházejí se tam drobné
rostlinky, nejčastěji okolo 8 cm široké. No a kvetou
takhle hezky bíle s lehce narůžovělým nádechem. Mám
dojem, že Josef Halda ho už popsal a dal mu nějaké jméno
po některém, ze svých přátel. Ale myslím si, že tohle
holé jméno (nomen nudum) – forma minimus situaci
vystihuje nejlépe.
Je poslední říjnový den, tak krásný říjen bych si přál
i v listopadu, ale to už bych chtěl asi moc. Kaktusy je
ještě sluní na letním stanovišti, ale zítra už začne
velké stěhování, a pod parapetní stoly ve skleníku. kde
bude přes zimu 5 – 10 °C, se začnou vršit přepravky s kaktusy
– a kam já to letos všechno poskládám, to ještě teď
fakticky netuším.
Příští měsíc nashledanou…
|
