Letos v červnu jsem pořídil několik snímků kytek
ve své sbírce protože nádherně kvetly a některé bych Vám
také rád ukázal. Dnes u mě ve sbírce převládají co do
počtu ariokarpusy a astrofyta, ale ty ostatní kytky mi většinou
někoho z přátel připomínají. Pojďte se na ně podívat
a možná i Vám připomenou vaše přátele. Začnu asi podle
jmen kytek a další se už vybaví samo.
Tato Copiapoa montana pochází od pana Davida z Bludova.
Je to odnož z rostliny, kterou jsem dostal od něj ještě
jako dítě školou povinné. Matečná rostlina již uhynula.
Odnože tohoto Echinocereus knippelianus jsem dostal od
Bohumíra Šimerdy s označením ST.N. 21/90. Semena sbíral
pan Stefan Nitzke v roce 1990.
Rostliny kvetou pravidelně a díky tomu, že mám několik
klonů, sklízím i semena.
Odnož tohoto Echinocereus roëmerii JB, Ut jsem také
dostal od Bohumíra Šimerdy. Semena pocházejí ze sběru
Josefa Buška. Mám bohužel jen jeden klon, takže semena se
nedaří získat.
Tento Echinofossulocactus jsem dostal od pana Jaroslava
Ballona ještě jako školák, jmenovka se nějak
ztratila.
Kvete celkem tmavým květem a jak je vidět zejména na
druhém obrázku, kde je zakořeněná odnož, má velmi dlouhé
ostny.
Tyto semenáče Echinofossulocactus aff. erectocentrus f.
SS El Potosí jsem vypěstoval ze semen od Jaroslava Šnicera.
Letos mi jedna rostlina poprvé vykvetla. Na snímku ale
momentálně nekvete. Semena jsem vyséval v roce 1996.
Rostlinu Echinofossulocactus ochoterenaus jsem dostal opět
od pana Jaroslava Ballona. Mám je dvě a také nějaké
potomstvo. Tato kytka je stará přes 30let.
Tyto dvě rostliny Echinofossulocactus rosasianus jsem si
objednal na dobírku někdy v roce 1980-1984, ale bohužel
již nevím od koho.
Semena této rostliny jsem si objednal od pana Horyny z Liberce
v roce 1980 pod označením Echinofossulocactus široké
ploché dlouhé ostny. Dnes se tomu označení usmívám, to
jsem ještě neměl ponětí například o polních číslech.
Jinak ale hezká dvouhlavá rostlinka a také už něco
pamatuje.
Tyto dvě kytky jsem pracovně označil Echinofossulocactus
sp. Churavý. Pocházejí totiž z pozůstalosti pana
Miroslava Churavého z Dolních Studének u Šumperka.
Jsou si velmi podobné a mají krásnou ozdobu z ostnů.
Další rostlina opět pochází od pana Ballona a je označená
Echinofossulocactus viperianus. Také už má přes 30let.
Semena tohoto Echinofossulocactus zacatecasensis jsem
koupil od pana Horyny z Liberce a vysel jsem je v roce
1983.
Echinopsis subdenudata je sice používaná spíše jako
podložka, ale kvete opravdu nádherně.
Já jsem ji dostal od Jirky Franka z Bludova, spolu s dalšími
rostlinami rodu Echinopsis. Teď kvete již podruhé od jara a
dokonce 9-ti květy najednou.
Echinopsis sp. žlutý květ jsem dostal od Antonína Pakra
z Jeseníku, předpokládám, že je to kříženec
Echinopsis eyriesii s Lobivia aurea. Také hezká podložka.
Na těchto obrázcích je sice pravá Escobaria nelliae,
ale i náhodná hybrida. Původní roubovaná Ecsobaria neliae
odešla, ale v květináči něco klíčilo, tak jsem
tomu nechal volný průběh.
Drobnější kytička v levé části je skutečně
Escobaria neliae, ale další dvě trsovité kytky jsou kříženci
s Escobaria dasyacantha. Postaral se o to hmyz.
Odnože tohoto Gymnocactus ysabelae jsem dostal od Bohumíra
Šimerdy pod označením HO 776, jsou také ze sběrových
semen. Mám více klonů a sklízím semena. Roubované kytky
ale rostou příliš bujně a začínají i odnožovat.
Odnože tohoto Chamaecereus hybr. Jsem dostal od Petra
Janhuby z Rovenska. Ten má u této kytky označení
“dvoubarevný”.
Další Chamaecereus hybr. s růžovým květem je také
od něj. Ta růžová mu opravdu sluší. Roste ale velmi
zvolna.
Lobivia arachnacantha je vypěstovaná z odnože od
Bohumíra Šimerdy. Je velmi vděčná, kvete opakovaně a
vytváří spoustu odnoží.
Tuto bělokvětou Lobivia ferox jsem si dovezl ze sympózia
v Plzni jako malý semenáček a tu s růžovým květem
asi také.
Lobivia pampana pochází od Honzy Rejchrta z Moravské
Třebové, je to naroubovaná odnož a v pařeništi jí
narostly krásné ostny.
Lobivia wrightiana jsem vypěstoval z odnože od Petra
Janhuby z Rovenska. Mám ale jen jeden klon a tím pádem
se mi nedaří opylit, takže ji množím jen odnožemi.
Mammillaria napina jsem si dovezl ze symposia v Brně
jako malé semenáče. Hned jsem je narouboval, protože měli
jako pravokořenné špatnou pověst.
Mám 4 rostliny, bohatě a opakovaně kvetou, takže není
nouze o semena. Nevím jen jak se jmenoval ten brněnský pěstitel.
Strombocactus disciformis jsem vypěstoval ze semen, která
jsem sklidil z rostlin od pana Miroslava Churavého. Ty původní
kytky mi už zašly. Semena jsem vyséval v roce 1998. některé
rostliny mají už kolem 4cm v průměru, jsou pravokořenné.
Vyséval jsem je pod zářivkami do sopečného tufu. Zakončení
okvětních lístků je u některých rostlin špičaté, u
jiných zaoblené.
Sulcorebutia rauschii je z pozůstalosti pana
Miroslava Churavého. Nějak mi ale nesedí žluté zbarvení
jícnu, že by hybrida?
Thelocactus lausserii je podobný habitem Thelocactus
bicolor, ale ty květy jsou tedy úplně jiné. Tato roubovaná
kytka je z odnože od Bohumíra Šimerdy. Mám více klonů,
daří se i sklízet klíčivá semena.
Tahle Toumeya papyracantha je pěkně neposedná. Vysévali
jsme ji kdysi společně s Tomášem Běhalem. Původní
kytka již dávno zašla, ale vždycky se zachová nějaká
odnož a dokonce i každé jaro vykvete. Vloni jsem jich
narouboval asi 20, ale jen 2 přežily a obě kvetly.
Tento Turbinicarpus pseudomacrochele jsem si někde
objednal před lety. Zbyl mi jen ten jeden v hliněném
květináči, ty v plastových uhynuly.
|
