Mammillaria duoformis 
Craig et Dawson 

Mammillaria duoformis

Mammillaria duoformis Crai et Dawson, Allan Hancock Foundation Occ., 1-2: 59, 1948
Mammillaria claviformis Repp., Gattung Mammillaria nach dem heutigen Stand meines Wissens, p. 91, 1987
Mammillaria duoformis var. rectiformis Craig et Dawson, Allan Hancock Found. Publ. Occas. Pap., 2: 60, 1948
Mammillaria erythrocalyx G.Buchenau, Cact. Suc. Mexic., 11: 17, 1966
Mammillaria rossiana Heinrich, Kakteen Sukk., 9: 119, 1958

Jméno je odvozeno podle charakteru otrnění, duoformis znamená dvojtvarý, údajně se vztahuje na vzhled středových trnů, které jsou zčásti háčkovité, zčásti přímé.

Popis
Stonek zprvu jednotlivý, později u báze odnožující až trsovitý, jednotlivé stonky válcovité až 90 mm dlouhé a 35 mm široké, pokožka tmavozelená, bradavky kuželovité, oblé, axily s jemnými bělavými štětinami. Areoly kruhovité s krátkou bílou plstí. Okrajové trny v počtu 18-20, přímé, jehlovité, paprskovitě rozprostřené, asi 5-7 mm dlouhé, křídově bílé s tmavším žlutavým hrotem a oranžově hnědavou bází; středové trny 4, dlouhé 10-12 mm, silnější než okrajové, 3 horní přímé, jehlovité, spodní nejdelší, háčkovitý nebo i přímý, všechny naspodu růžově hnědavé a na hrotu černé. Květy blízko vrcholu, zvonkovitého tvaru, asi 15 mm dlouhé a široké, vnější okvětní lístky hnědavé s výrazným středovým proužkem, špičaté, celokrajné, vnitřní okvětní lístky kopinaté, celokrajné, fialově růžové, blizna zelenavá, prašníky žluté, nitky tyčinek krémově nažloutlé s narůžovělou bází. Plod kyjovitý, asi 15 mm dlouhý, narůžověle hnědavý, s tmavším koncem. Semena kapkovitého tvaru, asi 1 mm velká, s hnědou jamkovanou testou.

Variety a formy
Známe celou řadu místních, mírně odlišných ras a forem, o tom svědčí i několik synonymních jmen. Svou velkou roli v proměnlivosti tohoto kaktusu jistě hraje i značný areál rozšíření. Je zřejmě rozumné udržovat je odděleně alespoň podle místa původu. Určit jasné vnitrodruhové členění je značně obtížné a současný náhled na věc nelze považovat za konečný.

Výskyt a rozšíření
Jedná se o poměrně hojný druh, sídlící na mnoha místech ve středním a jižním Mexiku, ve státech Puebla, Oaxaca a Morelos. Obecně se vyskytuje v nadmořských výškách mezi 1000 až 2400 m n. m. Roste v různých rostlinných společenstvech, nejčastěji na skalních stěnách, útesovitých věžích, pahorcích a stržových žlebů. Měl jsem možnost Mammillaria duoformis pozorovat na řadě stanovišť, někdy i na zcela překvapivých podkladech, na zcela holých skalách ve štěrbinách a nepatrných puklinách, kam byla semena nepochybně zanesena ptáky. Charakter stanovišť je výrazně ostrůvkovitý, je možné nalézt malé skupinky rostlin kilometry od sebe vzdálené, což svědčí právě o adaptaci na šíření semen ptáky. Plody jsou šťavnaté a chutné, podle pozorováni jsou často konzumovány ptáky.

Poznámky
Tento druh i přes svoji různotvarost je dobře vymezitelný, přesto jej známe pod mnoha jmény, která zavedli různí autoři, kteří se s rostlinami v přírodě setkali. Vysvětlení je nasnadě a dobře (nejlépe) jej vystihl W. Reppenhagen, který nepochybně procestoval snad nejvíce známých nalezišť. Říkal, že se jedná o velmi adaptabilní kaktusy, které jsou schopny obsadit nejrůznější “niky” (volné prostory) existující v přírodě. Proto se s nimi můžeme setkat na různých geologických podkladech, od vápenců a jílovců mladého geologického stáří, až po velmi kompaktní basalty, granity a diority podstatně staršího věku. Důležité je zřejmě opravdu skutečnost, že roste v oblastech s relativně pravidelným přísunem dešťových srážek.

• Anderson E. F., The cactus family, p: 415, 2001
• Bravo Hollis H., Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 180, 1991
• Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3427, 1961
• Pilbeam J., Mammillaria. A collector´s guide, p. 93, 1985
• Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 464-465, 1992

Pěstování
Mammillaria duoformis je odolný a dobře prosperující druh, a to i přes svůj původ v jižních státech Mexika. V žádném případě nevolíme roubování semenáčů, růst je značně intenzívní i na vlastních kořenech a za standardních i méně vyhovujících podmínek. Kaktusový substrát, ale také humusem obohacený, výživný substrát vyhovuje velmi dobře a může mít podle zkušeností pH od 5,5 až po 7,5. Zimujeme zcela na sucho, zimní období je vhodným časem pro maximální seschnutí, scvrknutí, dehydrataci rostlin, zmenšení objemu tkání - a tím také ovlivníme udržení tvaru stonků, zaschnutí a redukci nejstarších partií stonků.

Množení výsevem semen je bez potíží, životnost si semena udržují několik let a klíčení probíhá zhruba během dvou týdnů. Klíčenci prospívají také bez potíži, a semenáče dospívají asi ve stáří 3-4 let. Násada poupat se objevuje v pozdějším jaru, u některých populací také až na podzim. Byly zaznamenány populace, které tvoří plody bez opylení cizím pylem, počet semen je v nich ale nižší a nezřídka se jedná o parthenocarpické plody bez klíčivých semen.