Jak jde čas, tak se nejen prodlužuje den, ale také stoupá četnost slunečních dnů. A to se zamlouvá řadě turbinikarpusů, a to zejména těm, co jsme dříve řadili pod rod
Pelecyphora, to jest Turbinicarpus pseudopectinatus a
T. valdezianus.
 |
Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 500
O nich se říká, že dokážou zakvést i ve tmě, pokud je dost tepla. Já je ale vystrkuju co nejblíže ke sklu, aby se jejich květy ve sluníčkem prohřátém skleníku naplno otevřely a zralý pyl se jen jen
z prašníků sypal. A tady jsou jejich obrázky.
Ten první, to je Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 500, Los Piňos, Tamaulipas. Sběr Milana Zachara, pídil jsem se, kde je Los Piňos, ale nedařilo se. Mám blbou mapu.
 |
Turbinicarpus pseudopectinatus f. rubriflorus PP 218
Ten druhý je Turbinicarpus pseudopectinatus forma rubriflorus
(jarmilae?) PP218, který jsme viděli poblíž Galeany v Nuevo Leon. V těchto novinách už byly 3 obrázky této
formy (obr.
1 - 2
- 3), všechny
s nádherně sytě růžovými květy, tato rostlina - jak vidíte, má v květech rubínové barvičky jen trochu. Ale to není žádná výjimka, u řady rostlin se více či méně často podobné zmatení vyskytuje. A že se v přírodě tato anomálie moc nerozšiřuje, to je nejčastěji tím, že opylovači jsou zavedení na častější barvy, a tak rostliny se světlými květy mohou zůstat neopyleny.
 |
Turbinicarpus schwarzii SB 756
Tenhle turbiňáček je docela zajímavý tím, že jeho trny jsou dlouho krásně dozlatova. Ale ty starší trny, jak je vidět, už začínají výrazně černat. Je to
Turbinicarpus schwarzii, sběr Stevena Bracka SB 756, od Charco Blanco, ve státě San Luis Potosí.
 |
Turbinicarpus valdezianus PP 195
Dobře si pamatuju, jak jsme hledali tuhle kytičku. Měli jsme popis cesty, jak se k ní dostat, zahnout za hospodou mezi domky, za vsí kolem lomu na kamení - a před rančem doleva. No dostali jsme se po několika omylech k ranči, tam jsme bezradně koukali, jak dál, když tu se objevil rančer se dvěma syny a flintou. Přikročil k nám s otázkou - hledáte tohle? a rozevřel dlaň s parádním kouskem
Turbinicarpus valdezianus. Za pár peso nás pak odvedl na svůj pozemek a ukázal nám plácek, kde jich bylo docela husto. Tahle kytička má číslo PP 195, a roste kousek od Monclova, ve státě Coahuila.
 |
Mammillaria (Krainzia) longiflora
Poslední kvetoucí kytička z únorového skleníku je Mammillaria
(Krainzia) longiflora. Chuděrka, nemá ani 3 cm na šířku, a takhle se v zimě vysiluje. Ale při té bídě to přijde docela jako milá podívaná.
Za měsíc to snad už bude veselejší!
|
