Pokud však náš domov krášlí nenápadná rostlinka - vánoční kaktus - Schlumbergera truncata, pak i v tom předvánočním shonu člověk zastaví. Okem spočine na nádheře květů té skromné rostlinky, vyjádří obdiv nejen skvělosti barev, ale i architektuře matky Přírody, která vymyslela tolik obdivuhodné, byť nádherně jednoduché tvary. A protože je to spíše pokojovka, tak ji pochválí nejen kaktusář zarputilec, ale i nekaktusářské okolí.

A jak dosáhnout toho, aby nám šlumbergera tak hezky kvetla? Věru, není to složité. Přes sezónu si libuje venku, spíše v polostínu. Vždyť i doma, v jihoamerických pralesích, roste ve vrchních patrech jako epifyt, tak je dobré jí vyhovět a ponechat její větve volně splývat dolů pod květináč a pověsit jí třeba na zahrádce někde pod stromem. Přes léto snese hojnou zálivku s přídavkem hnojiva, na zimu jen tak za týden či za dva trochu zavlažit a umístit v bytě na chladnějším místě. To je důležité, v teplejším prostředí může odkvést ještě před příchodem vánoc - a to by pak nesl jméno Předvánoční kaktus.

Pro kaktusáře bych ovšem docela doporučil i jinou krásnou, ale nesukulentní, rostlinu. Kamélie, to je šlechta mezi rostlinami, už proto, že kvete v době, kdy je o květy dost nouze. Nejraději totiž vykvétá právě v době naší zimy, a to obzvláště potěší. A přitom je to kytka, která právě pro dobré kvetení potřebuje chladnější místo - třeba u kaktusáře, který ve skleníku s kaktusy udržuje zimní teplotu mezi 10 až 15 °C.

Jak vidíte, podmínky pro pěstování obou zde představených rostlin se docela shodují. Jen málo kaktusářů je tolik ortodoxních, až jsou ochotní tvrdit, že jen kaktusy jsou rostliny, které stojí za péči. Ve své obrovské převaze jsou to lidé vnímaví a vnímající krásu i rostlin s kaktusy nepříbuzných. A tak kaktusáři pozor! Daruješ-li manželce kaktus, základní dárcovu myšlenku prohlédne i osoba s íkvé tykve. Ale daruješ-li kamélii - to je sakra něco jiného. Kamélie už jsou občas i v nabídkách zahradnictví a nejsou nijak ukrutně drahé, většinou se stokorunou vystačíte. Za tu vánoční nebo předjarní radost to určitě stojí.

Tak zase za měsíc…