- Obrázkový
čtrnáctideník ZAHRADA (dříve
„Zahrada domácí a Školní)
šéfredaktor Josef Vaněk, zahradní
architekt v Chrudimi
- Ročník
XXIII/1929, sešit 18, strana 275
Začátečník učiní vždy dobře,
pořídí-li si nejprve jen málo kaktusů, a to
takové druhy, které i za nepříznivých
okolností se daří a kvetou, aby se ne nich
učil a pak dále sbírku budoval. To je vždy
daleko lepší, než koupí-li někdo hned velký
počet choulostivých druhů a nedovede s nimi
zacházeti. Importy pak nejsou pro
začátečníka vůbec. Je mnoho kaktusů, které
i starému, zkušenému kaktusáři dělají
starosti, a proto začátečníkovi je obmezení
nutné.
Důležité je, aby kaktusy byly kupovány
přímo u pěstitele, neboť jen tak obdržíme
rostliny již pěstované a zakořenělé, které
vydrží. A je lépe raději zaplatiti vyšší
cenu za exemplář po dva, tři roky zde již
pěstovaný, než levněji koupiti čerstvě
nasázený import. Začátečníka svádí, aby
měl ve sbírce hned nějaké velké, ozdobné
kusy, jaké vídá za výklady překupníků; to
jsou však často nedávno importované
exempláře, které vězí v květináči i
úplně bez kořenů. Z Riviery např.
docházejí jednotlivé články opuntií druhu
bergeriana, monacantha, tomentosa, plné poupat,
které obchodníci jednoduše sázejí hned do
květináčů bez kořínku a rozkvetlé dobře
prodají. Ovšem jsou to jen opuntie, které po
odkvětu obyčejné zakoření, takže se jistě
dají zachovati, ale hůře bývá s podivnými
a tudíž hledanými kaktusy „dědečky”
Cephalocereus senilis, které neustále ve
velkém množství bývají dováženy;
obyčejné před vánocemi a Novým rokem plní
výklady a přes vyšší cenu jdou hojně na
odbyt. Z těchto čerstvých, neujatých
importů ani jediný nedočká se léta.
Začátečník tedy jedná nejrozumněji,
nechá-li jak řečeno, zatím importů a
pořídí si od řízků nebo ze semena zde
pěstované exempláře. Úplnému
začátečníku možno pak doporučiti pro první
sbírku tyto vděčné, nejsnadněji se dařící
a pěkné druhy: Z Cereusů: flagelliformis,
speciosus a Silvestrii; z Echinocactusů;
denudatus, minusculus(rebutia), otonis,
platensis; z Echinocereusů: Scheerii a Salm
Dyckianus; z Mamillarií: centricirrha,
gracilis, longimamma, pusilla a Wildii;
z Echinopsis: Eyriessii a tubiflora; phyllo:
Ackermanni, Pfersdorffii, phyllantodes; Opuntia:
robusta, cylindrica, leucotricha.
Ježto dnes máme dosti svých pěstitelů,
nemusí nikdo kupovati kaktusy v cizině; naši
kaktusáři mají nádherné věci, namnoze
lepší než kdekoliv jinde a pojmenování
správné. Pro další poučení doporučuje se
návštěva velkých sbírek a kaktusářských
výstav, kde uvidíme, jak vypadají naše
rostliny, jsou-li vyspělé, poznáme, jak
vypadají jiné, kterých dosud neznáme, a podle
toho svou sbírku dalšími nákupy
rozšiřujeme.
Kdo si objedná po prvé kaktusy, bývá
překvapen, že jejich balení je docela
odlišné od jiných objednávaných rostlin,
které bývají posílány s balíčky hlíny,
ve vlhkém mechu zabalenými, nebo
v květináčích nasázené, kdežto kaktusy
dostal bez květináčku a bez hlíny, zabalené
pouze v papíře jako pomoranče. Nemusí však
míti obavy, že si tím zkazí a neporostou; je
to obvyklý a ustálený způsob zasílání a
veskrze praktický. Týmž způsobem posílají
se kaktusy do Evropy z Mexika a jižní
Ameriky, tím spíše odchované, aklimatisované
a zakořeněné rostliny v tuzemsku. Je ostatně
nejlépe, nasázíte-li obdržené kaktusy do
své hlíny a podle své chuti. Mimo to jsou tu
důvody praktické: v květináčích zasílané
kaktusy dojdou obyčejně s rozklepaným a
uvolněným balíčkem a většinu bude třeba
znovu přesázeti; byly tedy květináče a
balíčky hlíny jen zbytečným balastem, za
nějž bylo však nutno zaplatiti slušné porto
a zvýšené výlohy za obal.
Pro zasílání kaktusů bez květináčů
mluví ostatně rozhodující okolnost, že
jemné trny kaktusů nebo měkká těla
sukulentů tvrdostí a vahou květináčů snadno
by mohla býti poškozena.
Bez květináčů a hlíny lze i objemnou
zásilku kaktusů poslati poštou v lehké
krabici nebo bedničce a na poštovní koli jde i
několik tuctů rostlin. Přesázení nedá
velké práce, pouze je třeba, aby několik dnů
zůstaly rostliny v uzavřené místnosti, ne
však dlouho, pak zvykají, brzy sice, ale ne
náhle, na světlo a vzduch, takže asi během
osmi dnů mají plné slunce a vzduch, jako měly
dříve.
Dojdou-li kaktusy v době parného léta,
musí se první dny málo stíniti, což ovšem
odpadá při zásilkách zimních nebo jarních.
První dny přesázené kaktusy nezaléváme,
později zkropíme a teprve za několik dnů
počneme zalévati, nejprve jen mírně. Kořeny
totiž musí dříve zvyknouti na změnu a
v prvé v době, když zapustily nové
kořínky, potřebují jen nepatrně vláhy.
Často se stává, že následkem okamžitého
zalití čerstvě nasázených kaktusů ve dvou
nebo třech dnech úplně shnijí.
Kaktusy mohou se zasílati po celý rok,
vyjímaje dobu silných mrazů. I když jsou
kaktusy v plném vzrůstu, bez újmy snesou
dopravu a přesázení. Nicméně opatrní
kaktusáři kupují kaktusy nejraději na
počátku léta, asi koncem června, ježto
rostliny jsou již silnější a hlavní věc,
mají již vyvinuté kořeny.
|
