Sulcorebutia verticillacantha Ritter
var. cuprea Rausch

 

SULCOREBUTIA VERTICILLACANTHA Ritter var. CUPREA Rausch

Sulcorebutia verticillacantha Ritter var. cuprea Rausch, Kakt.und and.Sukk., 23: 124, 1972

Jméno variety je odvozeno od barvy jejího těla, cupreus znamená měděně zbarvený podle měděně zbarvené pokožky.

Popis
Odlišuje se od var. verticillacantha poněkud většími stonky, které jsou jednotlivé nebo tvoří malé trsy, kulovité, asi 30 mm široké, v kultuře až 60 – 70 mm vysoké a asi 80 mm široké, přecházející do řepovitého kořene, odděleného zřetelným zaškrcením, pokožka charakteristicky načervenale hnědě až měděně zbarvená; žeber až 12, spirálovitá, rozložená do 4 mm dlouhých a 5 mm širokých, okrouhlých hrbolků; areoly až přes 6 mm dlouhé, pokryté bílou vlnou. Okrajových trnů 11 – 13, uspořádané do 5 – 6 párů a 1 směřující dolů, 6 – 9 mm dlouhé, ohnuté k tělu, hnědé s tmavší špičkou; středový trn v popisu žádný, ale v kultuře 3 – 5 středových trnů, až 25 mm dlouhé, silnější než okrajové trny, čistě hnědé s nepatrně tmavší špičkou. Květy 30 mm dlouhé a 45 mm široké, jasně rumělkově červené s oranžovým jícnem; okvětní plátky úzké s dlouhou špičkou, vnější okvětní plátky růžové s hnědým středním proužkem; květní lůžko a trubka růžové, se širokými hnědými šupinami; nitky červené až oranžově červené, dole fialově červené; čnělka nažloutlá až růžová, se 6 – 8 bílými rameny blizny. Plod nahnědle červený se světle hnědými šupinami. Semena shodná s var. verticillacantha.

Variety a formy
S. verticillacantha var. cuprea je velmi charakteristická a barvou pokožky i květem nápadná rostlina, která ve většině znaků vykazuje jen malé rozdíly. Sběrem, ze kterého byl vybrána typová položka, je WR476, dalšími sběry, které byly označeny jako S. verticillacantha var. cuprea jsou RH1683, 1685, jako S. verticillacantha var. cuprea f. sběry HS273, 274.

Výskyt a rozšíření
S. verticillacantha var. cuprea pochází z provincie Charcas (Bolívie, departament Potosí), od Torotoro, z nadmořské výšky 3200 m. Stejná oblast se vztahuje i k ostatním výše uvedeným nálezům z nadmořské výšky 3000 – 3250 m. Celkový areál rozšíření se táhne od Torotoro na jihovýchod až do hraniční oblasti departamentů Potosí a Chuquisaca. V prvotním popisu W. Rausche bylo uvedeno departament Chuquisaca, Sucre, u Torotoro, ale Torotoro leží v departamentu Potosí, blízko hranice s departamentem Cochabamba, od hranice departamentu Chuquisaca více než 50 km daleko.

Poznámky
S. verticillacantha var. cuprea je opravdu nápadná rostlina jak barvou těla, tak květy. Její hodnocení na úrovni variety druhu S. verticillacantha není jednoznačné. Celková situace ve vztahu k druhu S. verticillacantha všeobecně není nijak jednoduchá. Postupně sem byly připojovány různé jiné taxony, často ze značně odlehlých nalezišť a bez jasného zřetelného důvodu. Dalšími autory jsou pak některé skupiny zase chápány odlišně a oddělovány jako samostatné druhy. V posledním rozsáhlém hodnocení rodu Sulcorebutia (2000) zůstávají k S. verticillacantha připojeny jen taxony pocházející z jihozápadní části departamentu Cochabamba – kromě var. verticillantha z provincie Arque ještě var. taratensis z provincie Arze a var. minima rovněž z provincie Arque.

Do této skupiny by měla patřit i var. verticosior, jejíž výskyt není příliš vzdálen (Quillacollo, Cordillera de Cochabamba), ale v prvotním popisu k ní byly přiřazeny i rostliny z jiné oblasti, a v herbářové položce založené F. Ritterem v Santiago de Chile označené jako S. verticillacantha var. verticosior je údajně jako holotyp označena jedna z položek z území mezi Sucre a Ravelo, které se zřejmě týkají S. vasqueziana var. losenickyana. Naproti tomu S. verticillacantha var. cuprea se od výše zmíněných variet odlišuje zřetelněji a její výskyt v oblasti Torotoro na rozhraní departamentů Potosí a Chuquisaca je od ostatních lokalit podstatněji oddělen a výrazně se přibližuje lokalitám dalších příbuzných taxonů z okolí Sucre ze skupiny S. vasqueziana, případně S. canigueralii nebo S. pulchra. Proto je její příslušnost k S. verticillacantha některými autory přijímána s rezervou.

Literatura

  • Augustin K., Gertel W., Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 154, 2000
  • Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p.58, 1976
  • Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 94, 1982
  • Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia – poznámky pod čarou, Kaktusy 37 / speciál 2, 2001
  • Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A Collector's Guide, p. 98, 1985

Pěstování
S. verticillacantha var. cuprea se svými nároky neliší od většiny jiných druhů rodu Sulcorebutia, podmínky pro úspěšné pěstování odpovídají vysokohorským polohám jejích stanovišť. Dobře propustný substrát, dostatek světla a čerstvého vzduchu a nárazová zálivka ve vegetaci, v době klidu lépe úplné sucho a teploty kolem 10 oC vyhovují této varietě podobně jako většině taxonů rodu Sulcorebutia. Jako v případě ostatních rostlin se silnými řepovitými kořeny je i zde nutná větší opatrnost ve vztahu k zálivce a struktuře substrátu, trvalejší přemokření a větší podíl humusu zvyšuje citlivost k houbovým chorobám. Vegetativní množení z vytvářených odnoží je snadnější než množení ze semen, která jsou špatně dostupná. Zastoupení této velmi pěkné rostliny je v našich sbírkách stále mnohem nižší, než si její pěkný a zajímavý vzhled zaslouží.

Text: Otakar Šída
Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy


Text do Atlasu kaktusů 2004 – Lophophora fricii je velmi oblíbenou rostlinou v našich sbírkách. Třeba máte nějaké připomínky, vlastní zkušenosti, názory – rádi je přijmeme a možná i do výsledného textu zapracujeme. Napište do redakce nebo autorovi – a to samé i v dalších “předběžně” publikovaných textech. A za to předem díky – redakce Atlasu kaktusů, pavlicek@chrudim.cz
Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz