![](Sulcorebutia_verticillacantha_v_cuprea_WR467.JPG)
|
SULCOREBUTIA
VERTICILLACANTHA Ritter var.
CUPREA Rausch
|
Sulcorebutia
verticillacantha Ritter var. cuprea
Rausch, Kakt.und and.Sukk., 23: 124, 1972
Jméno variety je odvozeno od barvy jejího
těla, cupreus znamená měděně zbarvený podle
měděně zbarvené pokožky.
Popis
Odlišuje se od var. verticillacantha
poněkud většími stonky, které jsou
jednotlivé nebo tvoří malé trsy, kulovité,
asi 30 mm široké, v kultuře až 60 – 70 mm
vysoké a asi 80 mm široké, přecházející do
řepovitého kořene, odděleného zřetelným
zaškrcením, pokožka charakteristicky
načervenale hnědě až měděně zbarvená; žeber až 12,
spirálovitá, rozložená do 4 mm dlouhých a 5
mm širokých, okrouhlých hrbolků; areoly až přes 6 mm
dlouhé, pokryté bílou vlnou. Okrajových trnů
11 – 13, uspořádané do 5 – 6 párů a 1
směřující dolů, 6 – 9 mm dlouhé, ohnuté
k tělu, hnědé s tmavší špičkou; středový trn v popisu
žádný, ale v kultuře 3 – 5 středových
trnů, až 25 mm dlouhé, silnější než
okrajové trny, čistě hnědé s nepatrně
tmavší špičkou. Květy 30 mm dlouhé a 45 mm
široké, jasně rumělkově červené
s oranžovým jícnem;
okvětní plátky úzké s dlouhou špičkou,
vnější okvětní plátky růžové s hnědým
středním proužkem;
květní lůžko a trubka růžové, se
širokými hnědými šupinami;
nitky červené až oranžově červené, dole
fialově červené;
čnělka nažloutlá až růžová, se 6 – 8
bílými rameny blizny. Plod nahnědle červený
se světle hnědými šupinami. Semena shodná
s var. verticillacantha.
Variety a formy
S. verticillacantha var. cuprea
je velmi charakteristická a barvou pokožky i
květem nápadná rostlina, která ve většině
znaků vykazuje jen malé rozdíly. Sběrem, ze
kterého byl vybrána typová položka, je WR476,
dalšími sběry, které byly označeny jako S.
verticillacantha var. cuprea jsou
RH1683, 1685, jako S. verticillacantha
var. cuprea f. sběry HS273, 274.
Výskyt a rozšíření
S. verticillacantha var. cuprea
pochází z provincie Charcas (Bolívie,
departament Potosí), od Torotoro, z nadmořské
výšky 3200 m. Stejná oblast se vztahuje i k
ostatním výše uvedeným nálezům
z nadmořské výšky 3000 – 3250 m. Celkový
areál rozšíření se táhne od Torotoro na
jihovýchod až do hraniční oblasti
departamentů Potosí a Chuquisaca. V prvotním
popisu W. Rausche bylo uvedeno departament
Chuquisaca, Sucre, u Torotoro, ale Torotoro
leží v departamentu Potosí, blízko hranice
s departamentem Cochabamba, od hranice
departamentu Chuquisaca více než 50 km daleko.
Poznámky
S. verticillacantha var. cuprea
je opravdu nápadná rostlina jak barvou těla,
tak květy. Její hodnocení na úrovni variety
druhu S. verticillacantha není
jednoznačné. Celková situace ve vztahu
k druhu S. verticillacantha všeobecně
není nijak jednoduchá. Postupně sem byly
připojovány různé jiné taxony, často ze
značně odlehlých nalezišť a bez jasného
zřetelného důvodu. Dalšími autory jsou pak
některé skupiny zase chápány odlišně a
oddělovány jako samostatné druhy.
V posledním rozsáhlém hodnocení rodu Sulcorebutia
(2000) zůstávají k S. verticillacantha
připojeny jen taxony pocházející
z jihozápadní části departamentu Cochabamba
– kromě var. verticillantha
z provincie Arque ještě var. taratensis
z provincie Arze a var. minima rovněž
z provincie Arque.
Do této skupiny by měla patřit i var. verticosior,
jejíž výskyt není příliš vzdálen
(Quillacollo, Cordillera de Cochabamba), ale
v prvotním popisu k ní byly přiřazeny i
rostliny z jiné oblasti, a v herbářové
položce založené F. Ritterem v Santiago de
Chile označené jako S. verticillacantha
var. verticosior je údajně jako holotyp
označena jedna z položek z území mezi Sucre
a Ravelo, které se zřejmě týkají S.
vasqueziana var. losenickyana. Naproti
tomu S. verticillacantha var. cuprea
se od výše zmíněných variet odlišuje
zřetelněji a její výskyt v oblasti Torotoro
na rozhraní departamentů Potosí a Chuquisaca
je od ostatních lokalit podstatněji oddělen a
výrazně se přibližuje lokalitám dalších
příbuzných taxonů z okolí Sucre ze skupiny S.
vasqueziana, případně S. canigueralii nebo
S. pulchra. Proto je její příslušnost
k S. verticillacantha některými autory
přijímána s rezervou.
Literatura
- Augustin K., Gertel W., Hentzchel G.,
Sulcorebutia, Kakteenzwerge der
bolivianischen Anden, p. 154, 2000
- Brinkmann K.-H., Die Gattung
Sulcorebutia, p.58, 1976
- Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia
Backeberg emend. Brederoo et Donald,
Aztekia (mimořádné číslo), p. 94,
1982
- Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia
– poznámky pod čarou, Kaktusy 37 /
speciál 2, 2001
- Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia,
A Collector's Guide, p. 98, 1985
Pěstování
S. verticillacantha var. cuprea
se svými nároky neliší od většiny jiných
druhů rodu Sulcorebutia, podmínky pro
úspěšné pěstování odpovídají
vysokohorským polohám jejích stanovišť.
Dobře propustný substrát, dostatek světla a
čerstvého vzduchu a nárazová zálivka ve
vegetaci, v době klidu lépe úplné sucho a
teploty kolem 10 oC vyhovují této
varietě podobně jako většině taxonů rodu Sulcorebutia.
Jako v případě ostatních rostlin se silnými
řepovitými kořeny je i zde nutná větší
opatrnost ve vztahu k zálivce a struktuře
substrátu, trvalejší přemokření a větší
podíl humusu zvyšuje citlivost k houbovým
chorobám. Vegetativní množení
z vytvářených odnoží je snadnější než
množení ze semen, která jsou špatně
dostupná. Zastoupení této velmi pěkné
rostliny je v našich sbírkách stále mnohem
nižší, než si její pěkný a zajímavý
vzhled zaslouží.
- Text: Otakar Šída
- Foto Pavel Pavlíček ve sbírce
Václava Šedy
|