Sulcorebutia mentosa Ritter var. flavissima (Rausch) Šída comb. et stat. nov.

Bas.: Sulcorebutia flavissima Rausch, Kakt.und and.Sukk., 21: 105, 1970

Weingartia flavissima (Rausch) Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 4: 69, 1979

Weingartia flavida Brandt, De luetz. Cact., 2:3, 1981

Rostlina byla pojmenována podle svého celkového vzhledu, odvozeného od otrnění, flavissimus znamená nejvíce žlutý.

Popis
Stonek jednotlivý, ploše kulovitý, v kultuře příležitostně po dosažení 60 – 70mm šířky vytvářející trsy, popsané jako polokulovité, 25 mm vysoké a 60 mm široké, pokožka jasně zelená; žeber až 18, spirálovitá; areoly asi 8 mm dlouhé, s krémově bílou vlnou. Okrajových trnů asi 24 , až 20 mm dlouhé, paprskovitě ohnuté ke stonku, jasně žluté; středové trny 2 – 5, asi 20 mm dlouhé, silnější než okrajové, odstávající od těla, umístěné v horní části areoly, rovněž jasně žluté. Květy 35 mm dlouhé, 40 – 50 mm široké; okvětní plátky kopisťovité, často s jemnou špičkou, tmavě až světle fialově červené, se světlejšími středními proužky, někdy celé až téměř bílé; květní lůžko a trubka růžové s tmavšími šupinami; jícen, tyčinky, čnělka a blizna bílé. Plod kulovitý, 7 – 10 mm široký, načervenale hnědý se světlejšími šupinami. Semena asi 1,2 mm dlouhá a 0,8 mm široká, testa matně černá, hilum okrouhlé, tmavé.

Variety a formy
Jedná se o světlou formu S. mentosa, rozdíly je možné pozorovat hlavně v odstínu vybarvení trnů, ale i květů. Často jsou tyto odchylky i vzájemně svázané – rostliny se světlejšími trny mívají rovněž světlejší odstín pokožky a někdy i květů. Typ byl vybrán ze sběru WR277, jako S. flavissima byly označeny i sběry L338 a HS48, mezi novějšími sběry lze nalézt mnoho položek, které jsou označeny jako S. mentosa (žluté trny), které odpovídají S. mentosa f. flavissima: KA58, KA184, KA187, KA188, KA192, JD224, G18a, HE87, RH404, RH779, US128, HS104a.

Výskyt a rozšíření
Jako místo nálezu rostlin, ze kterých pocházel typ použitý v prvotním popisu W. Rauschem, bylo uvedeno blízko Orkho Abuelo, mezi Aiquile a Mizque (Bolívie, departament Cochabamba), v nadmořské výšce 2500 m, stejné informace byly připojeny také u dalších dvou sběrů (2600 m, 2400 m). Tato forma, pokud je známo, nevytváří nikde vlastní populaci, ale vyskytuje se spolu s tmavými formami S. mentosa f. mentosa v celém areálu druhu v okolí města Aiquile, jako místa původu uvedených novějších sběrů nalezneme: Aiquile, 2400 m, Aiqule – Mizque, 2600 m, východně od Aiquile, 2400 m, severně od Aiquile, 2400 m, 12 km západně od Aiquile, jižní okraj města Aiquile, 2400 m, Aiquile – Villa Grenado, 2500m, Aiquile – Mizque, 2500 m, Aiquile – Villa Grenado, 2600 m, Aiquile – Mizque, 2500m, Aiquile – Rodeo, 2500 – 2800 m.

Poznámky
S. mentosa f. flavissima je světlá forma, proti tmavým rostlinám charakterizujícím základní formu druhu představuje sice nápadnou odchylku, ale nevytváří nikde vlastní vymezenou populaci, a většinou je chápána jako součást variační šíře druhu. Jedná se však o velmi pěkné a nápadné rostliny a nic nebrání tomu je udržet i pod samostatným jménem na úrovni formy.

Literatura

• Augustin K., Gertel W., Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 110, 2000
• Backeberg C. et Haage W., Das Kakteenlexikon, p. 506, 1977
• Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 31, 1976
• Hájek F., Sulcorebutia mentosa Ritter, Atlas kaktusů 1986, t.41, 1987
• Klikar J., Sulcorebutia flavissima Rausch, Kaktusy 24:4, 1988
• Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 77, 1982
• Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia – poznámky pod čarou, Kaktusy 37 / speciál 2, 2001
• Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A Collector's Guide, p. 49, 1985

Pěstování
Nároky na pěstování se forma flavissima nijak neliší od ostatních rostlin druhu. Vegetativní rozmnožování je obtížné pro omezenou tvorbu odnoží, odnože navíc špatně zakořeňují. Množení ze semen je naráží na malou nabídku. V době vegetace dostatek světla a čerstvého vzduchu, nárazová zálivka, a v době vegetačního klidu raději úplné sucho a teploty pod 10 ^oC, to jsou základní podmínky pro úspěšný růst a pravidelnou tvorbu květů.

Text: Otakar Šída

Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy