 |
SULCOREBUTIA
CARDENASIANA Vasq.
|
Sulcorebutia cardenasiana
Vásquez, Sulcorebutia cardenasiana Vásquez,
spec.nov., Kakt.und and.Sukk., 26: 49, 1975
Weingartia cardenasiana (Vasq.) Brandt,
Frankf. Kakteenfr., 5: 2, 1978
Rebutia cardenasiana (Vasq.) Navarro,
Catálogo ecológico preliminar de las cactáceas
de Bolivia – Rebutia cardenasia (R. Vásquez)
G. Navarro, Lazaroa 17, 1996
Druh byl pojmenován na počest prof. Martina
Cárdenase, známého bolivijského botanika a
znalce kaktusové flóry.
Popis
Stonek jednotlivý, polokulovitý, až 50 mm
vysoký a 80 mm široký, přecházející do
dlouhého řepovitého kořene, s tmavě až
olivově zelenou pokožkou;
žeber 14, spirálovitá, rozložená do
okrouhlých hrbolků;
areoly podlouhlé, 5 – 6 mm dlouhé, až 2 mm
široké, s nažloutle bílou vlnou. Trny
hřebenovitě přilehlé až lehce
odstávající, drsné;
okrajových trnů 16 až 18, lehce ohnuté, 5 –
10 mm dlouhé, nažloutlé, nahnědlé až
hnědé, na bázi poněkud světlejší; středové trny většinou
chybí, příležitostně u starších 1 – 2,
z horního konce areoly, až 10 mm dlouhé,
stejně zbarvené. Květy 35 – 45 mm dlouhé a
30 – 35 mm široké, bez vůně nebo se slabým
pachem plísně;
vnější okvětní plátky žluté s nahnědlou
špičkou, na vnější straně více nebo méně
červenohnědé;
vnitřní okvětní plátky žluté, někdy
s načervenalým okrajem;
tyčinky žluté;
čnělka žlutá se 6 – 8 nažloutlými rameny
blizny; poupata
nahnědlá, vznikající z dolních, starších,
z části až pod úrovní půdy ležících
areol. Plod nazelenalý až nazelenale hnědý,
kulovitý, 5 – 6 mm široký, s nahnědlými
šupinami, v paždí nejnižších z nich
jemné bílé vlasy. Semena tmavě hnědá, 1,2
– 1,3 mm dlouhá a 1,0 – 1,1 mm široká.
Variety a formy
Žádné variety ani formy popsány nebyly.
Rostliny ze známých sběrů S. cardenasiana
nevykazují žádné podstatné rozdíly, drobné
odchylky ve zbarvení těla, otrnění a
částečně i okvětních plátků představují
pouze přirozenou variabilitu populací a jsou do
určité míry ovlivněny i podmínkami
stanoviště a kultury. Sběry z různých
nalezišť vykazují zřetelnější rozdíly
hlavně v celkovém charakteru otrnění.
Základním sběrem S. cardenasiana, ze
které byl vybrán typ druhu, je RV544 (V544),
patří sem i sběr R609, jako S. cardenasiana
var. byly označeny sběry HS41 a HS41a. Nověji
byla S. cardenasiana sbírána opakovaně
na několika místech řadou sběratelů: G173
(var.), G174 (var.), EH11077 (f.), HE90 (var.),
HE91 (var.), RH784 (var.), RH788 (var.), LH12
(var.).
Výskyt a rozšíření
Typový sběr S. cardenasiana pochází
z provincie Campero (Bolívie, departament
Cochabamba) od Pasorapa. Areál druhu se
rozkládá v okolí Pasorapa, v nadmořské
výšce 2350 – 2550 m. Jako místa nálezů
výše uvedených sběrů bylo uvedeno: Perez,
severně od Pasorapa (R), Pena Colorado –
Pasorapa, km 36,5, km 40, (HS), Pena Colorado –
Pasorapa, 2550 m (G), Pasorapa, 2650 m (EH), Pena
Colorado – Pasorapa, 2550 m (HE), Pena Colorado
– Pasorapa, 2550 m (RH), Aiquile – Pasorapa,
km 86, 2300 – 2400 m (LH). Místo nálezů R.
Vásquze a W. Rausche leží severně od
Pasorapa, ostatní nálezy mají původ poněkud
západněji.
Poznámky
Podle zpráv nálezců a sběratelů leží
výskyt S. cardenasiana v okolí Pasorapa
stranou od obvyklých nalezišť sulkorebucií.
Svými žlutými květy a olivově zbarvenou
pokožkou se výrazně odlišuje od taxonů z
okruhu S. mentosa, jejíž areál leží
západně od Pasorapa v okolí Aiquile. Ve
sbírkách jsou nejčastěji zastoupeny rostliny
ze sběru W. Rausche, který by měl pocházet ze
stejného naleziště jako typový sběr R.
Vásqueze. Nálezy H. Swobody pocházejí
z území západně od Pasorapa a mají poněkud
světlejší a těsněji přiléhající
otrnění. Sem patří také většina
novějších nálezů, rozdíly však
zůstávají pouze na úrovni stanovištních
forem, které zcela patří do přirozené
variační šíře druhu. Podrobnějšímu
průzkumu celého areálu S. cardenasiana
brání značná nepřístupnost a odlehlost
okolních oblastí. Proto je tato část území
rozšíření rodu Sulcorebutia dosud
poměrně málo prozkoumaná. To se týká i
vztahů ke druhu vyskytujícímu se na rovněž
poměrně úzce vymezeném území východně
odtud – S. langeri.
Literatura
- Augustin K., Gertel W., Hentzchel G.,
Sulcorebutia, Kakteenzwerge der
bolivianischen Anden, p. 74, 2000
- Brinkmann K.-H., Die Gattung
Sulcorebutia, p. 29, 1976
- Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia
Backeberg emend. Brederoo et Donald,
Aztekia (mimořádné číslo), p. 75,
1982
- Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia
– poznámky pod čarou, Kaktusy 37 /
speciál 2, 2001
- Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia,
A Collector's Guide, p. 44, 1985
Pěstování
S. cardenasiana patří mezi
sulkorebucie s převážně soliterním růstem,
její vegetativní množení odnožemi je proto
poměrně obtížné. Generativní množení zase
naráží na poměrně vzácnou nabídku semen,
takže zastoupení tohoto druhu ve sbírkách je
dosti vzácné. Svými nároky na pěstování se
nijak neliší od ostatních podobných druhů
s velkými řepovitými kořeny, tomu je vhodné
přizpůsobit jak nádoby a substrát, tak
způsob pěstování, zejména četnost a rozsah
zálivky a podmínky stanoviště v růstu i
v době vegetačního klidu.
Text: Otakar Šída
Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy
|
