Duben je měsícem, kdy se – po prvních opatrných březnových krůčcích – sbírka začíná dostávat do toho opravdového života. Dnes si představíme především mexické miniaturky rodu Turbinicarpus, dva zástupce rodu Mammillaria a nakonec rostlinku Pelecyphora aselliformis.

Skupinka kvetoucích zástupců rodu Turbinicarpus

Mezi jedny z nejkrásnějších rostlin rodu patří Turbinicarpus pseudopectinatus (dříve Pelecyphora pseudopectinata). Rostlina na snímku vykvetla najednou 15 květy. Zajímavostí je, že se na temeni rostliny začaly pupeny objevovat již v říjnu loňského roku. Vykvést už nestačily, a tak si svoji krásu nechaly až na jaro.

Turbinicarpus pseudopectinatus

Podstatně menším počtem květů, ale neméně hezky se ozdobila červeně kvetoucí forma Turbinicarpus pseudopectinatus (označovaná jako v. rubriflorus). Rostliny se ve své domovině vyskytují v mexických státech Tamaulipas, Nuevo Leon a San Luis Potosí.

 

Turbinicarpus pseudopectinatus f. rubriflorus

Příbuznými s uvedenými rostlinami jsou kytičky Turbinicarpus valdezianus (v minulosti byla rostlina rovněž řazena do rodu Pelecyphora). Také tento kaktus kvete v širokém spektru barev od fialovočervené, přes mnoho podob růžové, po bílou, označovanou jako f. albiflorus. Turbinicarpus valdezianus je znám z okolí měst Saltillo a Monclova, bílá forma ze států Nuevo Leon a Zacatecas. Oba druhy jsou charakteristické krátkými bílými trny uspořádanými do hřebínku, u T. valdezianus téměř zcela zakrývajícími pokožku rostliny.

 

Turbinicarpus valdezianus, Dr. Arroxo, Nuevo Leon

 

Turbinicarpus valdezianus f. albiflorus

To, že turbinicarpy kvetou již jako mladé rostlinky dokládají další snímky. Na první pohled zaujme Turbinicarpus schmiedickeanus var. panarottoi. Rostlinky – ta na snímku pochází z Pressa de Guadalupe v San Luis Potosí –  tvoří většinou pouze jeden středový trn, okrajové trny netvoří vůbec.

 

Turbinicarpus schmiedickenus var. panarottoi MZ 620,
Pressa de Guadalupe, SLP

Květem, který svojí velikostí předčí velikost těla rostliny se pyšní Turbinicarpus schmiedickenus ssp. macrochele var. frailensis. Tyto miniaturky – šířka nepřesahuje 40 mm – byly nalezeny v okolí města Matehuala ve státě San Luis Potosí. Rostlinky kvetou brzy zjara a jejich květ (podobně jako u většiny rostlin tohoto rodu) vydrží několik dní.

Turbinicarpus schmiedickenus ssp. macrochele var. frailensis MZ 403,
Matehuala – IV, SLP

Posledním z představených zástupců rodu je Turbinicarpus bonatzii. Také tento kaktus pochází ze San Luis Potosí, tentokráte od Cerritos, a podobně jako předcházející rostliny i tento krasavec ukazuje krásu svých jemně narůžovělých květů už při průměru těla kolem 10 mm.

 

Turbinicarpus bonatzii, Cerritos I., SLP

Tímto se – alespoň v tomto měsíci – rozloučíme s rodem Turbinicarpus a na závěr se podíváme na dva zástupce rodu Mammillarita. Mammillaria goldii – je řazena k okruhu rostlin kolem Mammillaria saboae – patří mezi tzv. velkokvěté mamilárie a vyznačuje se drobným cca 30 mm velkým odnožujícím tělem, drobnými nepíchavými okrajovými trny, a asi 35 mm velkými růžovými květy. Jako jediné typové naleziště je v literatuře označován mexický stát Sonora, severně od osady Nacozari. Rostlinky poskytují poměrně obtížně klíčivá semena a ve sbírkách jsou převážně (dle mých zkušeností) pěstovány jako roubované.

 

Mammillaria goldii

Druhým představovaným zástupcem rodu je Mammillaria longiflora. Rostlinku můžeme v mnohých sbírkách najít ještě pod dřívějším označením Krainzia longiflora. M. longiflora vykvétá – jak druhový název napovídá – dlouhým světle fialovým květem. Domovinou těchto krásných rostlin je okolí města Santiago de Papasquiaro v mexickém státě Durango. Vzhledem ke svému horskému původu ocení, má-li ve sbírce dostatečný přísun čerstvého vzduchu.

Mammillaria longiflora

Rod Pelecyphora dnes zahrnuje dva druhy. Vedle P. strobilliformis je druhým zástupcem rodu Pelecyphora aselliformis. Až 10 cm vysokou rostlinu pokrývají sekyrkovité bradavky s jemnými hřebínkovitě uspořádanými trny. Se vzhledem rostliny krásně kontrastují – v temeni se objevující – fialové květy. Domovem rostliny je Mexiko, stát San Luis Potosí. Tento zajímavý kaktus nepatří mezi snadno pěstovatelné, přesto by si zasloužil ve sbírkách hojnějšího zastoupení. Už proto, že se jedná o ohrožený druh.

 

Pelecyphora aselliformis

A to je (co se mé rubriky týče) v tomto čísle internetových novin vše. Pokud Vás článek alespoň trochu zaujal jsem velmi rád a rád se s Vámi setkám zase příští měsíc.