Turbinicarpus (Gymnocactus) nelissae

Mnoho rostlin je poupaty přímo obaleno, hlavně na echinocereusech se to malými štětinatými body jenom hemží. Ale ty nejvíce nedočkavé rostlinky už plně kvetou, například Turbinicarpus (Gymnocactus) nelissae, který byl dříve šířen pod jinými jmény. Nejdříve Gymnocactus spec. Bustamante, pak pod provizorním jménem Gymnocactus preenii, jak ho pojmenovali němečtí přátelé, kteří rostlinu objevili, zjistili odchylky oproti nedaleko rostoucímu Gymnocactus saueri a chystali platný popis. O tom se dozvěděl pan J. J. Halda, a rostlinu spolu s Italem P. Panarotto popsali po Panarottově manželce jako G. nelissae. Řadě lidí se to vůči objevitelům nezdá být moc férové, ale rostlince to zjevně vrásky nedělá, je moc milá a kvete jako o závod. A moc hezky!

Turbinicarpus saueri

V této době kvete i Turbinicarpus (Gymnocactus) saueri, pochází z pohoříčka Sierra Salamanka v mexickém státu Tamaulipas. Až do nedávné doby byla lokalita G. saueri poblíž Jaumave známá jen málokomu, ale nyní už to není tajemství. Přitom je to místo docela snadno přístupné. G. saueri se ovšem nachází i na dalších stanovištích v Tamaulipas.

Turbinicarpus laui L1111

Vykvetl i Turbinicarpus laui L 1111 od Buenavista ze SLP. Už byl jednou v této rubrice představený, ale tahle fotka je lepší. Pokud někdo nadává na to, že rod Gymnocactus byl přesunut do rodu Turbinicarpus – pak ať si všimne podobnosti třeba právě této rostlinky a porovná jí s předešlými obrázky.

Mammillaria saboae

Všimněme si toho, že ty nejrannější květy v mé sbírce patří miniaturkám. A Mammillaria saboae rozhodně k těm nejmenším kaktusům patří. Nejčastěji se pěstuje roubovaná, pravokořenná je hodně choulostivá.

Mammillaria humboldtii PP 206

Zato Mammillaria humboldtii PP 206 roste na svých kořenech velmi dobře. Kvete jako jedna z prvních a malá kvítka svítí z bílých hustých trnů jako kapičky krve. Na tuhle kytičku mám jednu vzpomínku. Zážitek, který bych opakovat nechtěl. Humboldtky rostou (mj.) poblíže vesničky Ula Lula – pokud si dobře vzpomínám na přesné jméno. Resp. asi hodinku cesty od ní, na okraji hlubokého kaňonu. Na jeho širokém dnu vedla silnice a svítily zelené a hnědé čtverečky políček, domky jako krabičky od sirek. Hodně opatrně jsme se pohybovali pod okrajem strmého svahu. Pak jsem si stoupnul na šikmo položený kámen. Ten kámen byla ale jen pár centimetrů silná kamenná deska, která ležela na jiném plochém kameni. Deska se dala do pohybu ze strmého svahu a já asi po pěti metrech se zachytil o jakýsi strom. Díky náhodě tam ten holý kmen byl, nebyla to ani agave ani jiný pichlavec, i když o štěstí bych mohl mluvit i v tomhle případu. Kamenná deska ještě chvíli rachotila někde hluboko pode mnou a já se hodnou chvíli vzpamatovával. Pohled dolů se mi rázem líbit přestal...

Mammillaria magalanii SB143

I Mammillaria magalanii je miniaturka. Je fakticky rozkošná, pěstuje se často roubovaná, ale řekl bych, že to není bezpodmínečně nutné. U mne roste na svých a docela v pohodě.

Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 500, Los Pinos

Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 500 od Los Pinos, Tam. – je ze sběrů Milana Zachara, a jsou to výjimečně krásné rostlinky. Byl rozšiřován i pod označením RS 149/97. Možná, že podobný obrázek uvidíme i v nové Zacharově knížce, která má vyjít co nevidět. Bude ale v angličtině, pro nás starší kaktusáře je to určitě nevýhoda.

Turbinicarpus pseudopectinatus f. rubriflorus PP218, Galeana, NL

Turbinicarpus pseudopectinatus f. rubriflorus PP 218 Galeana, NL – dnes snad popsán jako ssp. jarmilae. Popis však hovoří o rostlinách od Dr. Arroyo v NL, což je od Galeana dost daleko, vzdušnou čarou 130 km. Mám ve sbírce i jiné rostlinky PP 218 s květy bílými. Tak nevím, jestli se někde nestala chyba. Chtělo by to se ke Galeana podívat v době kvetení a zjistit, jak kvetou, zda bíle nebo červeně, eventuálně třeba i tak i tak? Někdo z těch, co tyhle řádky čtou, to možná ví. Budu rád za případnou reakci.

Pediocactus simpsonii SB, Wayne Co., Utah

Brzy vykvétají i echinomastusy a pediokaktusy. Tohle je Pediocactus simpsonii od Stevena Bracka. Roste v okrese Wayne Co, v Utahu. Mám těchhle rostlinek pět a už se těším, jak je pohromadě zasadím do nových skvělých květináčů o rozměrech 16 x 16 cm, které jsou dělány speciálně pro kaktusy, hlavně tím, že jsou jen 10 cm. hluboké. Jsou dobré i pro řepovité kořeny lofofór, budou skvělé pro skupiny stenokaktusů, ale i pro velké sbírkové rostliny.

Jako poslední se zase podívejme na naší Pavlínku. Zatímco naše rostliny díky jaru hýří energií a bouřlivě se připravují na věnce květů, na Pavlínku jaro právě poslalo jarní únavu.

Za měsíc nashledanou