Sulcorebutia tiraquensis (Card.) Ritter
var. aguilarii
Augustin et Gertel 

  Sulcorebutia tiraquensis var. aquilorensis HS 220

SULCOREBUTIA TIRAQUENSIS (Card.) Ritter var. AGUILARII Augustin et Gertel

Sulcorebutia tiraquensis (Cárdenas) Ritter var. aguilarii Augustin et Gertel in Augustin K., Beck S., Gertel W. et Hentzschel G.: Two new Varieties of Sulcorebutia tiraquensis (Cárdenas) Ritter, Cactus & Co., 3:117, 1999

Varieta byla pojmenována podle svého objevitele, bolivijského kaktusáře z Cochabamby, Edgara Aguilara.

Popis
Proti S. tiraquensis var. tiraquensis je stonek jednotlivý, vzácně odnožující, ploše kulovitý, až 30 mm vysoký a 40 mm široký, pokožka tmavě až olivově zelená; žebra rozdělená do spirálovitě uspořádaných, 8 mm dlouhých, 4 mm širokých a 2–3 mm vysokých hrbolků; areoly úzké, 3 mm dlouhé a do 1 mm široké. Trnů 20 – 35, 4–7 mm dlouhé, paprskovitě odstávající, velmi tenké a ohebné, nepíchavé; velmi obtížně odlišitelné na okrajové a středové, asi 10 trnů směřuje nahoru, tmavě hnědé až černé, na bázi cibulovitě zesílené, asi 25 trnů směřuje do stran a dolů, světle hnědé, světle žluté až bělavé, tenčí než tmavé trny. Barva květu dosti jednotně světle fialově červená. Jinak květy, plody i semena shodné s var. tiraquensis.

Variety a formy
S. tiraquensis var. aguilarii je poměrně málo proměnlivá ve většině znaků, poněkud kolísá sytost vybarvení okvětních lístků, určité rozdíly lze pozorovat také v otrnění, zejména v počtu trnů, a v závislosti na podmínkách kultury také na v jejich délce a hustotě, rozdíl v počtu tmavých a světlejších trnů v areole může vést i k posunu celkového vybarvení otrnění.

Výskyt a rozšíření
S. tiraquensis var. aguilarii pochází z provincie Carrasco (Bolívie, departament Cochabamba, naleziště leží v blízkosti osady Pojo, u silnice z Cochabamba do Santa Cruz asi 200 km východně od města Cochabamba, v nadmořské výšce 2900 m, kde leží naleziště typového sběru variety HS220. Rovněž ostatní sběry přířazené k této varietě (G176, HE94, RH797, US30) pocházejí ze stejné oblasti, jen nadmořská výška je většinou uváděná 2450 m.

Poznámky
Tato pěkná varieta S. tiraquensis byla objevena bolivijským kaktusářem Edgarem Aguilarem již před více než 20 lety. Později objevitel sdělil přesné místo nálezu Heinzu Swobodovi, který varietu znovu sbíral a podle typu z jeho sběru byla varieta v roce 1999 popsána. Charakteristické je pro ni tmavé vybarvení pokožky a jemné, velmi měkké, nepíchavé trny a nápadná světle fialově červená barva květů.

Areál S. tiraquensis var. aguilarii leží na okraji Serrania Siberia a je to v rámci rodu Sulcorebutia jedno z nejvlhčích stanovišť. Nedaleko odtud začíná hustý, neproniknutelný deštný les, odkud často cáry mraků a mlh vystupují až do oblasti výskytu variety.

Literatura

  1. Augustin K., Gertel W., Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 141, 2000
  2. Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia – poznámky pod čarou, Kaktusy 37 / speciál 2, 2001

Pěstování
S. tiraquensis var. aguilarii roste dobře na vlastních kořenech, v souvislosti s podmínkami na stanovišti vyhovuje této varietě ve vegetaci dostatek světla a čerstvého vzduchu, ale také časté mlžení rostlin. V zimním období jsou vhodné poněkud vyšší teploty než u většiny ostatních druhů, raději nad 10 – 12°C.

 

Text: Otakar Šída
Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy



Text do Atlasu kaktusů 2004 – Lophophora fricii je velmi oblíbenou rostlinou v našich sbírkách. Třeba máte nějaké připomínky, vlastní zkušenosti, názory – rádi je přijmeme a možná i do výsledného textu zapracujeme. Napište do redakce nebo autorovi – a to samé i v dalších “předběžně” publikovaných textech. A za to předem díky – redakce Atlasu kaktusů, pavlicek@chrudim.cz
Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz