Obrázkový čtrnáctideník ZAHRADA (dříve „Zahrada domácí a Školní) šéfredaktor Josef Vaněk, zahradní architekt v Chrudimi

Ročník XXIII/1929, sešit 8, strana 113

 

Onemocnění kaktusů nastane nejčastěji nesprávným, t. j. přílišným zaléváním. Pamatujme si, že jim vždy spíše uškodí vlhko než sucho. Přebytečným vlhkem uhnijí kořeny, rostlina žloutne a chřadnutí jest zjevně viditelné. Nemocný kaktus vyjmeme z květináče, špatné kořeny odstraníme a necháme ho ležeti as 14 dní na slunečném a vzdušném místě – ovšem kde nemrzne. Potom jej vsadíme do hodně písčité půdy a po dalších 14 dnech již stejně s ostatními zaléváme.

Nečiní-li rostliny žádné pokroky ve vzrůsti, nebývá příčinou vždy onemocnění; většinou jest to nedostatek slunečního tepla. Takové rostliny nasázíme pohromadě do truhlíčku a dříve je nevětráme, pokud nezačnou růsti.

Hmyz odstraníme nejlépe postřikováním roztokem parasitolu; za slunečna se stříhati nesmí. Proti vlnatce (mšice vlnatá) se dá 25 gr na 1 litr vody. Napadené rostliny do roztoku buď ponoříme, nebo jemnou rosenkou porosíme a to vždy po několika dnech opětovně. V prvých 3 dnech se nesmí vodou stříkati.

Mšice v kořenech se zničí přimícháním omítky do země, nebo odstraníme je kartáčkem z kořenů a kořeny potom ponoříme do roztoku parasitolu (25 gr na 1 litr vody).

Ve velkých sklenících a pařištích škodí velmi beruška zemní, též svinka zvaná, která vyžírá tělo kaktů; proti nim si líčí vnadidla, t. j. vyhloubené brambory, mrkve neb pod., do nichž se slézají a možno je hubiti. Nebo postavíme mělké nádoby neplněné syrupem a boraxem, do nichž se slézají a otráví se.

Plže musíme sbírati večer s lampou, nebo též na vnadidla chytati.