Gymnocactus linaresense n. prov.

Na počátku byl letošní jarní nález Gymnocactus – aff (podobný) saueri. Byl to nález překvapující, neboť v těch místech (poblíž Linares v Nuevo Leon) bychom existenci tohoto druhu nečekali.

Gymnocactus saueri ssp. nelisae – foto V. Zatloukal

Popravdě řečeno – ta kytička také G. saueri připomínala jen vzdáleně, spíše by se mohla podobat staronovému Gymnocactus od Bustamante v Tamaulipasu, který dlouho nesl provizorní jméno G. prinii (které mu dali Němci), u nás také Gymnocactus spec Bustamante.

Gymnocactus linaresense n. prov. - semenáček ve sbírce

O tom, že Němci s popisem poněkud váhají se dozvěděl J. J. Halda a urychleně – s odůvodněním, že hrozí nebezpečí z prodlení – popsal druh jako Turbinicarpus saueri subsp. nelissae. Od tohoto druhu se však náš nález opět v několika znacích liší, proto dostal pracovní nález Gymnocactus linaresense. Je to podle jména blízkého města u kterého společně s Ariocarpus trigonus a Astrophytum asterias roste (asi 150 km od lokality G. nelissae).

Gymnocactus linaresense n. prov. - semenáček s poupaty

Na lokalitě jsme nalezli několik semínek, které jsme zlotřile propašovali do vlasti, hned vyseli a semenáčky po naroubování rychle rostly do šířky asi 3,5 cm, kdy (v říjnu) začaly tvořit první poupata.

Gymnocactus linaresense n. prov. - květy

Začátkem prosince, tedy asi po 7 měsících, květy rozkvetly a znamenaly pro nás velmi příjemné překvapení. Okvětní lístky jsou bílé, se sytě růžovým středním proužkem a s tmavě růžovým jícnem, dokreslovaným tmavě červenými tyčinkami. Pozorovali jsme celkem 8 květů, všechny byly stejné – bez jakékoliv proměnlivosti.

Gymnocactus linaresense n. prov. - řez květem

Květů bylo tolik, že jsme si mohli dovolit dva z nich uříznout pro měření a lisování. Ostatní se už změnily v plody které rychle dozrávají. Uvažuji, zda by nebylo moudré těch dvanáct semínek zase propašovat zpět do přírody. Před úřady by to bylo sice dvojnásobné porušení zákona, před Bohem bychom však svůj prohřešek vynulovali.

Gymnocactus linaresense n. prov. - květy pro herbář

Květy se podařilo krásně vylisovat tak, že si poměrně dobře podržely původní barvy, což je dost často problém. Dva dny a dvě noci ve svěráku mezi dvěma prkýnky, lepenkou a savými papíry, zahřívané teplometem, se kvítky vylisovaly téměř dokonale.

Protože připravujeme popis, budou se na herbářové položce velmi pěkně vyjímat. Aby však byl popis platný, bude nutné v přírodě opatrně oddělit jednu areolku s trny, neboť podle pravidel Botanického kódu je nutné v herbáři uložit rostlinu nebo alespoň její část, což nelze udělat jinak, než opět se protivit zákonu. Nejjednodužší by bylo uložit herbářový vzorek přímo v Mexiku, mexické úřady však tvrdošíjně nereagují na jakýkoliv podnět o dialog v tomto směru.

Gymnocactus spec.

Takže se můžeme těšit na hezkou rostlinku, a nejen to – na cestě je i další objev z komplexu Gymnocactus. Nejmenovaní přátelé nalezli na nejmenovaném a v této chvíli ještě tajeném místě skvostnou populaci rostlin, jejichž obrázek ke mně nedávno po internetu doputoval z Polska. Tak se pokochejte ...

Gymnocactus spec.

A když už tady mluvíme o vzácnostech, představme si ještě jednoho zástupce v zimě kvetoucích mamilárií – Mammillaria plumosa. Tahle rostlinka, která roste v Mexiku poblíž Monterrey, většinou na téměř svislých skalách a mnohohlavými skupinami kopíruje trhliny ve skalách, je u nás zcela běžná.

Mammillaria plumosa

Pěstuje se totiž téměř bez problémů, a když jí přece jen odejdou kořeny a hniloba vyžere i její tělo, pak zůstává na květináči jen její skelet tvořený množstvím bradavek. A světe div se – často mají ty bradavky už docela hezky vytvořené kořínky, takže stačí je rozpíchat do vlhkého písčitého substrátu, abychom brzy měli stovky „náhradníků“. A ještě jedna maličkost – tahle rostlina je zapsána v červené knize jako rostlina ohrožená vyhynutím (CITES I. http://www.nnc.or.jp/~kotoku/saboten/cites1.html)

Za měsíc nashledanou