Listopad 2003 ve sbírce u Pavlíčků

Listopad - to je už prostě zima, kytičky jsou zazimované a celkem nic se neděje. Kaktusáři zkoumají nabídkové seznamy a uvažují co koupit a co nekoupit, co se nechá zvládnout finančně i prostorově a časově, nakonec se stejně rozhodnou tak, že utratí více než chtěli, kupují víc, než jsou schopni časově ohlídat a většinou jim vzejde daleko víc, než na co mají prostor. U nás je situace podobná.

 

Výsevy

Oseli jsme první misky, a týden po výsevu už v zeolitu začínají klíčit první semínka. S klukama z kroužku jsme připravili pokus – vyseli jsme stejná semena do 8 druhů substrátu, o výsledku do těchto novin časem napíšeme.

Při výsevech je velmi důležitá evidence. Někdo píše jména jen na jmenovky, jiný si na jmenovky píše jen čísla a další údaje vede v sešitě nebo v počítači. Ve všech případech je však nutné jmenovky u výsevů pečlivě popsat, a k tomu se dobře hodí tužka na obrázku. Před tužkou obyčejnou má velkou výhodu v tom, že černé písmo je dobře čitelné. Tužku testujeme už 4 roky a její trvanlivost je obdivuhodná. A aby se náplň v tužce dala recyklovat, k tomu slouží zásobní barvivo, lahvička, do které se tužka prostě zapíchne a barva vyvzlíná nahoru. Tužka se prodává pod kódem Z13 za 45 Kč, barvivo pod Z152 za 110 Kč.

Ariocarpus confusus PP585

Ariocarpus confusus PP 585, Aramberi

Ještě dokvétají poslední ariokarpusy, na obrázku vidíte A. confusus PP585, tohle číslo je identické s PP420. Je to taxon od Aramberi, rostoucí v tisících jedincích na stráních směrem na vesničku San Dolores, kde je ve skále vysekána velká kaple s vyobrazením svaté Dolores.

Ariocarpus kotschoubeyanus v. albiflorus, forma od Mama Leon

Pod zářivkami zimuji i dvouletý výsev Ariocarus kotschoubeyanus v. albiflorus, formu od Mama Leon. To je jen asi 15 km od města Tula, kde je tato varieta nejčastěji pozorována. Příští podzim bude už část těchto rostlinek kvést bílým květem s růžovým nádechem, předpokládám ale, že stejně jako u Tuly, se u rostlin od Mama Leon (na mapě také jako Mamaleón) zřídka objeví také sytě růžové kvítky.

Solisia pectinata

Zakvetly mi v misce i malé Solisia pectinata, dal jsem je tedy pod zářivky do tepla, aby se květy na světle mohly doširoka otevřít a dobře opylit. Světlo zářivky ovšem trochu zkreslilo barvy fotografie do žluta.

Mammillaria sanchez-mejoradae

Na přelomu listopadu a prosince vykvétají také některé mamilárie. S Mammillaria hernandezii, která mezi ně patří, jsme se seznámili už před rokem. Ta na obrázku představuje velmi vzácnou M. sanchez-mejoradae. Dnes už je přece jen ve sbírkách hojnější a často se pěstuje i pravokořenná, ta na obrázku je ale roubovaná na myrtilokaktus.

Aloe albiflora

Koncem listopadu nám dělají radost Lídiny Aloe albiflora. Ta vyprodukuje několik desítek květů a jejich něžné květenství drobných ozdobných kvítků se se snítkou asparagus krásně vyjímá i ve vázičce, kde dlouho a postupně odkvétá. Navíc velmi jemně voní. Je to rostlina, která pochází ještě ze skleníků pana Karmazina. V republice je zřejmě jen jeden klon, takže semena v nabídkách nejsou, alespoň jsem se s jejich nabídkou nesetkal. Roste na Madagaskaru a je zapsána do přílohy CITES 1, jako druh velmi ohrožený vyhynutím. Při přesazování budou k mání jeden či dva odkopky, pokud se najde zájemce, můžeme za stokorunu kytičku poslat. Zimuje společně s ostatními kaktusy, v naprostém suchu při teplotách příliš neklesajících pod 5 až 7 °C.

Echeveria laui

Jak vidno, začínají se otevírat také zimní květy na Echeveria laui. Má prachová semínka, takže pěstování ze semen může narážet na jisté problémy. Pokud ale rostlinka překlene zdárně dětské období, stává se velmi odolnou a bez problémů snáší běžné „kaktusové“ zimování, a bez kapky vody přes celou zimu v pohodě odkvete a zaplodí.

Lophophora koehresi

Takhle pozdě mi zakvetly také lofofory koehresi (kéresí), které jsem před časem získal jako L. ziegleri. Údajně se jedná o rostliny z dílny výtečného zahradníka – pana Boumy z Horšovského Týna. Tyhle lofofory, i když se jedná o taxon popsaný nedávno, u nás kolovaly už dávno v minulosti. Není divu, rostlou v oblastech snadno přístupných, v (často i v minulosti navštěvovaných) rovinách kolem Las Tablas, společně s dalšími notoricky známými kaktusy, jako je Coryphantha maiz-tablasensis, Turbinicarpus lophophoroides a podobně. Kvete ovšem několikrát ročně. V tomto období však plně otevírá květy jen při slunečném dni, a nebo pod umělým světlem.

Pavlínka

Přesně 6. prosince jsem měl ve sbírce vnoučat už roční semenáček – a jak vidíte, naše Pavlínka má přibližně stejné chutě, jako dědeček. Společně trváme na tom, že bramboráky se nejlépe zapíjejí plzeňským.

Za měsíc nashledanou

Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz